Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nebude navrhovat těžbu nového ložiska uranu v Česku. Na veřejném projednání surovinové politiky to dnes uvedl náměstek ministra průmyslu Jiří Koliba. Současná vláda schválila na konci roku 2014 zprávu, která řešila dotěžení současného ložiska uranu Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku a přípravu případné těžby nového ložiska v Brzkově na Jihlavsku. Proti možné těžbě u Jihlavy dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané.
Proti otevření dolu společně bojují čtyři sídla, kromě Brzkova Přibyslav, Polná a Věžnice. Projednávání surovinové politiky se dnes zúčastnili starostové Přibyslavi Martin Kamarád (ODS) a Brzkova Aleš Bořil (nestraník). Po jednání řekli, že zůstávají ve střehu. „Pan ministr (průmyslu a obchodu Jan) Mládek to může slíbit, ale vláda o tom musí rozhodnout, protože ona zadala ten úkol,“ řekl Kamarád. Kromě toho, jak bude upraven text surovinové politiky, bude podle obou starostů důležité i to, zda budou zastaveny kroky, jež by mohly otevírat cestu k těžbě u Brzkova v budoucnu.
Postoj MPO potvrdil mluvčí resortu František Kotrba. Uvedl, že dosavadní text připravované surovinové politiky týkající se uranu bude v tomto smyslu upraven. Z oblastí, které nová surovinová politika řeší, považuje podle něj ministerstvo za mnohem významnější například potenciální zdroje takzvaných moderních high tech surovin. „Příkladem je lithium, které může být klíčem k rozvoji elektromobility a skladování energie,“ dodal. Návrh nové surovinové politiky chce ministerstvo předložit vládě v dubnu letošního roku.
Čtěte o plánech v Kazachstánu:
Češi budou hledat uran v Kazachstánu
Vláda loni v lednu schválila materiál o možných řešeních důsledků uzavření uranového dolu v Rožné. Útlum tamní těžby od roku 2016 do konce roku 2018 má státní podnik Diamo celkem přijít na 235,8 milionu korun. Podle dřívějších informací má likvidace ložiska Rožná začít v letošním roce. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě, v provozu je skoro šest desetiletí.
Ministři znění nové surovinové politiky řešili už loni v lednu, kdy bylo zadáno posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (proces SEA). Zástupkyně společnosti Amec Foster Wheeler, která dopad materiálu na životní prostředí posuzovala, dnes uvedla, že předkládaný dokument nebude mít na životní prostředí závažné negativní vlivy.
Ministerstvo průmyslu ve verzi návrhu surovinové politiky uvádí, že prioritou Česka v surovinové politice zůstává bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli pak materiál zmiňuje například ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo přednostní využívání surovin z domácích zdrojů, pokud je to ekonomicky a ekologicky možné. Podobné cíle obsahuje dosud platná surovinová politika ČR z roku 1999.
Například u těžby černého uhlí dokument připomíná, že ČR sice stále disponuje relativně velkými celkovými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy černouhelné společnosti OKD upozorňuje na to, že současná situace v evropském černouhelném hornictví je velmi složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. „V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu,“ uvádí materiál.
Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby, která sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území, už dříve řekl, že důvodem je mimo jiné odmítavý postoj části veřejnosti k těžbě. Nejvíce se v tuzemsku těží hnědé uhlí a stavební kámen.
Přečtěte si, kolik bude stát příprava hlubinných úložišť jaderného odpadu:
Příprava hlubinných úložišť jaderného odpadu bude stát 1,2 miliardy
