Obyvatelé Evropy mají velmi špatný odhad růstu spotřebitelských cen. Studie Evropské centrální banky dokládá, že Evropané inflaci přeceňují. Rozdíl mezi dojmy a skutečností se liší podle sociálních faktorů, vždy je však subjektivní inflace vyšší než ta reálná.
Mezi lety 2004 a 2015 dosahovala podle studie Evropské centrální banky domnělá míra inflace v Evropské unii v průměru 9,8 procenta, tedy výrazně více, než představovala její skutečná hodnota 2 procenta. Úsudek se přitom liší podle věku, vzdělání nebo pohlaví dotazovaných, ale i podle výkonu ekonomiky. Zjištění se také výrazně liší podle zemí.
Varovněji než samo pokřivené vnímání evropských spotřebitelů přitom vyznívá skutečnost, že jejich pohled ovlivňuje rozhodování politiků i bankéřů národních centrálních bank. Například z očekávání určité nadsazené míry inflace v myslích spotřebitelů lze podle autorů výzkumu usoudit na jejich ochotu utrácet peníze, protože s očekáváním vyšší inflace spotřeba domácností zpravidla roste.
Přečtěte si také:
Architekt eura Issing: Společná měna Evropany poslala proti sobě
Politici se pak mohou utěšovat pomyšlením na to, že očekávaná míra inflace nikdy nedosahovala domnělé aktuální míry inflace v myslích spotřebitelů, což také svědčí o důvěře ve schopnost centrálních bank držet ceny pod kontrolou.
Obestřená dojmy je i samotná evropská měna. Značná část respondentů si myslí, že v důsledku zavedení eura se ceny zdvojnásobily. Se skutečností to ani vzdáleně nesouvisí – inflace v roce 2002 dosahovala 2,2 procenta a stejné hodnoty dosáhla po zprůměrování i v dalších letech. Veřejnost ale „tvrdá“ data ke změně názoru nepřimějí.
Vývoj inflace v eurozóně:
zdroj: tradingeconomics.com
Češi podle přehledu v citované studii inflaci nadsazují méně než většina ostatních Evropanů, i tak je ale v jejich myslích oproti skutečnému stavu téměř čtyřnásobná. Zatímco harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v letech 2004–2015 činil v průměru 2,2 procenta, v myslích Čechů ceny vzrostly o 8,1 procenta.
Nejblíže skutečnému stavu byli v anketě občané severských států, kteří svou inflaci nadhodnotili „jen“ o 100 procent. Švédi se domnívali, že obnáší 2,4 procenta, ale činila jen 1,3 procenta a podobný odhad osvědčili i Finové (3,7 vs. 1,8 procenta).
Naopak nejvíc se s realitou rozcházeli občané zemí s vyšší inflací (Bulharsko 19,5/4,2, Lotyšsko 15,4/4,7 nebo Rumunsko 20,1/5,7), případně i zemí se zpomalující ekonomikou (Itálie 14,1/1,9, Řecko 14,3/2,1). Obecně mají spotřebitelé sklon zveličovat inflaci zejména během recese.
Přečtěte si o reálné inflaci:
Meziroční inflace v březnu vzrostla na 2,6 procenta
Dokument ECB v neposlední řadě ukazuje, že rozdíl mezi domnělou a skutečnou inflací je o to menší, oč vyšší je úroveň dosaženého vzdělání, případně oč lepší jsou majetkové poměry dotazovaného. Mladí lidé a ženy si růst cen připouštějí víc než muži a starší lidé.
Autoři studie ovšem pro rozdíl mezi expertními daty a dojmy spotřebitelů našli i celkem racionální důvod. Ten podle jednoho z autorů Heinze Diedena spočívá v rozdílných spotřebních koších. Konzumenti ve svých odpovědích v průzkumu zohledňují jen některé konkrétní výdaje, zatímco oficiální spotřebitelské ceny odkazují na referenční koš zboží a služeb.
Dále si přečtěte:
Obchodní řetězce si účtují přirážku až 90 procent, tvrdí potravináři
Telecí z vepře, jedovaté olivy. V Evropě přibývá podvodů s potravinami
