Václav Muchna: Ajťáci se teď těžce přeplácejí

Když na jakékoli z tisíců tiskáren a kopírek v americké společnosti Boeing někdo stiskne „print“, vyjede z ní potištěný papír díky softwarovému řešení české společnosti Y Soft. Z brněnské firmy se stal významný globální hráč, který se nedávno pustil i do výroby 3D tiskáren. „Firma už je natolik velká, že kdybychom ji prodali, tak už asi do konce života nemusíme pracovat,“ říká většinový majitel Y Softu Václav Muchna.

Proč máte vývojovou základnu jen v Česku a ne třeba v Indii, jak je ve vaší branži běžné?

Protože jsem Čech a ne Ind. Možná se to nezdá, používám hodně anglicismů a firemním jazykem je u nás angličtina, ale jsem hodně patriotický. Dokud mě nějaká vláda vyloženě nevyžene, tak budu dělat byznys z Česka. Největším limitem, který aktuálně v České republice máme, je nedostatek lidí. Dostáváme se již do naprosto extrémních situací. Lidi tu již neseženete ani k pásu. V IT branži se teď proto zaměstnanci těžce přeplácejí. Když pak vidíme státní pobídky pro příchod dalších firem, nemáme z toho velkou radost.

Co s tím?

Rady typu investic do vzdělání jsou super, ale my lidi potřebujeme teď, ne za patnáct let. Řešením je chytrá vízová politika. Tahat sem mozky z jiných zemí. Z Ukrajiny, Venezuely, Sýrie, vzdělané lidi z celého světa. Problém je, že česká kultura tomu nepřeje. Panuje tu xenofobie, všichni se můžou z uprchlíků zbláznit, všichni zapomněli na to, že například v roce 1968 jsme v situaci uprchlíků byli my. Když se podíváte do Sillicon Valley, kolik tam najdete Američanů? Všichni jsou tam přistěhovalci. Amerika postavila svou ekonomickou sílu na tom, že vysála mozky z ostatních zemí.

Jde mít světovou firmu opřenou jen o Českou republiku?

Z Česka vychází primárně naše duševní vlastnictví. Kanceláře Y Softu po světě mají za cíl hlavně obchodní a technickou podporu a lokální marketing. Mou osobní vizí je postavit českou globální firmu. Již nyní máme šestnáct poboček na pěti kontinentech. Kolik původních českých firem toto může říct? Jen do vybudování světové sítě dáváme stovky milionů korun.

Jaká je pozice Y Softu na globálním trhu?

Pilířem skupiny je stále řešení pro řízení tisku SafeQ. Vedle toho jsme ale nedávno oznámili projekt Y Soft Labs, v němž máme řadu dalších iniciativ. Je to inkubátor nápadů, které mají přesah do našeho hlavního byznysu. V print managementu, tedy v tom, co nás živí a generuje peníze, jsme na globálním trhu dvojka. V technologické rovině začínáme i ve světovém měřítku udávat směr a trend.

Investujete do vývoje?

Zhruba před třemi lety jsme začali být relativně hodně ziskoví. Jako majitelé jsme se rozhodli, že máme výrazně větší ambice. Rozhodli jsme se proto, že zisk budeme hodně reinvestovat do firmy a do produktu. Souvisí to s tím, že všichni majitelé jsme bývalí programátoři. Pořád máme technický background, takže se na věci díváme z hlediska technologie. Protože skrz technologie chceme a umíme konkurovat. Dva a půl roku dozadu jsme ve výzkumu a vývoji měli pětačtyřicet lidí, dnes v něm máme ekvivalent 130 úvazků. S tím už je možné něco udělat.

Před časem jste spustili fond investující do začínajících technologických firem. Nevíte, co s penězi?

Před pár lety jsme si řekli, že vezmeme relativně malou část zisku a zkusíme ji investovat do startupové komunity. Tato komunita nás baví a současně, jak firma roste, jsme se chtěli trochu vrátit ke kořenům. Stačí nám jedno auto a jeden byt, takže máme přebytek hotovosti, kterou můžeme použít pro rozvoj.

Kam kapitál posíláte?

První projekty se motaly kolem videa a neměly téměř nic společného s naším hlavním byznysem. Navíc šlo o produkty zaměřené na konečného spotřebitele, zatímco Y Soft dělá chytrá řešení pro firmy. Následně jsme si ale řekli, že by přece jen mělo jít o strategičtější aktivitu s jasným směrem.

Strategičtější v jakém smyslu?

Rozhodli jsme se, že do start-upů začneme dávat více času, peněz, energie. To si ale současně vyžádalo jasnější zaměření fondu na start-upy vyvíjecí pro firmy řešení, která jim pomáhají fungovat efektivněji. Tedy to, co děláme my. Ideálně jde také o kombinace softwaru s hardwarem. Zároveň by mělo jít o firmy s globálními ambicemi.

Investice do start-upů jsou ale poměrně rizikové. Proč neumístíte raději peníze někam úplně jinam, třeba do nemovitostí?

Protože jim nerozumíme. Rozumíme řešením pro firmy kombinujícím software s hardwarem a majícím globální ambice. Venture investice rizikové jsou, ale právě proto, že této sféře rozumíme, riziko snižujeme. Neeliminujeme, ale hodně snižujeme.

Nehrozí však v současnosti investice do technologických firem novou bublinou?

V případě internetu věcí určitě. Bublina je však nafukovaná hlavně ve směru ke spotřebitelskému trhu, například v oblasti nositelné elektroniky. Inovace pro byznys jsou ale něco zcela jiného. Je tu spousta globálních inovací, které mají zásadní vliv na to, jak firmy fungují. Když zlepšíte produktivitu podniku, tak to lze změřit, máte náklad na řešení a úsporu na produktivitě. Klientovi můžete rychle spočítat, kdy se mu investice vrátí.

Který z vámi podpořených start-upů má největší potenciál uspět ve světě?

Příkladem může být Sewio. Dělají něco na způsob GPS navigace v budovách. Je to aplikace, která má obrovský potenciál v logistice. Nebo v hypermarketech umožní přesně sledovat pohyb nákupních vozíků a přesně tak určit, kde lidé v obchodě tráví nejvíce času. V automobilce zase pomocí této aplikace okamžitě zjistíte, jestli dělník použil správný nástroj. Protože když se splete, tak auto musí hned z linky a vznikají z toho velké prostoje.

Berete to jako dlouhodobou investici?

Náš investiční horizont je zhruba osm let. Působíme vždy jako minoritní investor. Snažíme se nepřebírat vedení firmy, protože máme své práce dost. Poskytujeme peníze a mentoring. Zatím jsme v této oblasti investovali v každém jednotlivém případě miliony až nižší desítky milionů korun.

Mluvíte podnikatelům z takto investovaných projektů hodně do jejich řízení?

Ctíme princip, že venture kapitál nemá zasahovat do řízení podpořených firem, protože by tím přebíral podstatnou část odpovědnosti. Myslím, že to by bylo špatně, protože bychom tím podnikatele za těmito firmami učili, že přenos odpovědnosti na venture kapitál je normální. Přitom naopak tito lidé potřebují vychovávat a ne za ně přebírat odpovědnost.

Na čem v současnosti děláte z hlediska hlavní části vašeho byznysu?

Jde o proměnu z firmy jednoho produktu na společnost vícero produktů. Y Soft byl historicky hlavně o našem tiskovém řešení SafeQ. Nyní jsme ale vyrostli natolik, že máme sílu a strategickou potřebu přidávat další produkty. K tomu nám bude sloužit jak fond Y Soft Ventures, v němž podporujeme nápady někoho jiného, tak naše nové inovační centrum Y Soft Labs, v němž si pěstujeme vlastní novinky. Stále ale platí, že trh se SafeQ má minimálně desetinásobný potenciál růstu. Zaměřujeme se však na zvýšení licenčních příjmů z jednoho zařízení. Přidáme do SafeQ další funkce a tím zákazníkům rozšíříme možnosti jeho využití.

Kde jste v tržbách a kam směřujete výhledově?

Letos očekáváme prodeje 650 až 700 milionů korun. Do dvou a půl roku mám ambici překonat miliardu. Do deseti let chci firmu zdesetinásobit.

Budete růst jen přirozenou cestou?

Počítáme hlavně s organickým růstem. V některých oblastech ale máme vytipované potenciální akvizice. Jde o některé projekty v rámci Labs, které začínáme na zelené louce. Bude to podobné, jako když jsme potřebovali získat know-how k 3D tisku, tak jsme koupili společnost be3D.

Prodáte firmu?

Firma už je natolik velká, že kdybychom ji prodali, tak už asi do konce života nemusíme pracovat. Prodej si ale dokážu představit jen ve dvou případech. Buď mě firma přestane bavit, protože už nedokážu růst tak rychle jako ona, nebo v případě nějaké rodinné tragédie, která by mi převrátila svět. Jinak si to neumím představit.

Čtěte také:

Česká firma Y Soft dodá Boeingu tiskové řešení

Česká průmyslová 3D tiskárna cílí na tržby ve stovkách milionů