Hnědé uhlí není v módě. A v Německu už vůbec ne. Přitom kvůli jeho těžbě má zmizet saská vesnice Pödelwitz nedaleko Lipska. O jejím osudu se rozhodlo už v roce 2009. Občanští aktivisté protestují. Těžba uhlí z této lokality prý stejně vystačí nedaleké elektrárně Lippendorf, kterou ovládá EPH Daniela Křetínského, jen na rok.
Několik desítek obyvatel vesničky Pödelwitz stále vytrvává ve svých domech. Nechtějí se smířit s tím, že jejich vesnice navždy zmizí s tím, jak se rozšíří hnědouhelný důl. Plány společnosti Mibrag, kterou stoprocentně vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH), jež ovládá Daniel Křetínský, jsou podle kritiků zastaralé.
Vesnici hrozí, že navždy zmizí z povrchu zemského i z map. Občanská iniciativa „Pro Pödelwitz“ a ekologická sdružení proti plánům hnědouhelných těžařů protestují.
Společnost Mibrag přitom již ve vesnici část pozemků vykoupila, povolení k těžbě zatím nedostala, uvedla agentura DPA.
„Mibrag tu provádí „studenou“ demolici,“ tvrdí Jens Hausner z iniciativy Pro Pödelwitz. To podle něj znamená, že nechá budovy propadat a ničí infrastrukturu.
Firma Mibrag to vidí jinak. Podle ní radnice v roce 2009 souhlasila s přesídlením občanů. Ze 130 obyvatel bylo pro 90 procent. Podle mluvčí Mibragu 84 procent lidí už má uzavřenou kupní smlouvu na své domy.
Ještě před Energiewende
Proti těžbě uhlí protestují zejména Zelení v saském zemském parlamentu. „Takový projekt je úplně mimo,“ míní Gerd Lippold.
Plány podle něj vznikly ještě před změnou energetické politiky Německa (Energiewende) a před Pařížskou klimatickou dohodou. Do roku 2030 má Německo, čtvrtá největší ekonomika světa, snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu 1990. A do roku 2050 by neměla uhlí využívat vůbec. Spalování hnědého uhlí je tak mimo současné trendy, tvrdí Zelení.
„Dnes už víme, že sousední obec Heuersdorf byla obětována k ničemu,“ dodal zelený poslanec. Hausner tvrdí, že se lidé musí bránit v době, když se z práva stane bezpráví. Podle něj je pod vesnicí 11,4 milionu tun hnědého uhlí, které vystačí pro uhelnou elektrárnu Lippendorf na rok provozu.
„Máme se vzdát naší vesnice pro uhlí na jeden rok? To neuděláme,“ prohlásil rozhodně Hausner. V oblasti středního Německa, tedy v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, už muselo ustoupit těžbě uhlí na 120 vesnic.
Omezení těžby u hranic s Polskem
Plány na další těžbu hnědého uhlí na východě země, v Braniborsku, firma Leag, která také patří do portfolia EPH, zrušila. Jedná se o doly Jänschwalde a Nochten.
Konsorcium EPH a PPF Investments (PPFI) je koupila od švédské firmy Vattenfall, transakce byla dokončena loni v září. Jänschwalde má ukončit těžbu v roce 2023. Stejnojmennou elektrárnu budou zásobovat uhlím jiné doly. Podle českého konsorcia hodlá německá vláda „dosáhnout svých cílů na poli klimatu na úkor hnědého uhlí“.
Dále čtěte:
Aktivisté protestují v dole Křetínského a Kellnera
Křetínský se stal většinovým vlastníkem EPH, drží 94 procent akcií holdingu
