Elon Musk je nepochybně vizionář, který své vize dokáže přetavit do reality. Dalším z jeho propagovaných cílů je zavedení univerzálního základního příjmu nebo také nepodmíněného příjmu pro každého. Je tento cíl motivován dobročinností, nebo spíše nevyřčenou touhou po zajištění odbytu drahého zboží?
Univerzální základní příjem (UBI – Universal Basic Income) je v posledních měsících často opakovaným zaklínadlem manažerů ze Silicon Valley. Hovoří o něm zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo šéf Tesly a SpaceX Elon Musk.
„Myslím, že nakonec budeme muset mít nějaký druh univerzálního základního příjmu. Nemyslím si, že budeme mít na výběr,“ tvrdil Musk v únoru v Dubaji.
Aktivity Elona Muska ve fotografii:
Nyní o něm hovořil na přednášce na Harvardu i Mark Zuckerberg. „Měli bychom myšlenku univerzálního základního příjmu prozkoumat, abychom se ujistili, že každý bude mít (finanční) polštář, aby mohl vyzkoušet nové nápady,“ řekl šéf největší sociální sítě světa na univerzitě, na které kdysi začal studovat, ale nedokončil ji.
Musk se sice tváří jako někdo, komu o peníze vůbec nejde, sám si oficiálně vyplácí minimální plat státu Kalifornie, který dává na charitu. Ale jen za loňský rok inkasoval na bonusech z manažerské smlouvy od Tesly 1,34 miliardy dolarů (30 miliard korun) v akciích automobilky a stal se nejlépe placeným šéfem automobilky na světě.
Nutno podotknout, že musel prodat akcie v hodnotě 593 milionů dolarů, aby zaplatil příslušné daně.
Musk tvrdí, že peníze pro něj osobně nehrají roli, prý jsou pro něj jen prostředkem a motivací pro „multiplanetární budoucnost“. V minulosti se šestačtyřicetiletý manažer svěřil, že chce své stáří prožít na Marsu.
Jak Tesla platí dělníkům v Německu. Čtěte více:
Tesla v Německu utahuje šrouby. Zaměstnanci se bouří
Koncept UBI by pro Muska mohl být příjemnou pohádkou, která uchlácholí extrémně bohaté lidi a pomůže jim k dobrému spaní, napsal server Quartz.
Nejedná se tak o pomoc chudým a zajištění ekonomické udržitelnosti do dalších let, ale spíše může jít o dobrou finanční náplast pro jejich firmy.
„Zavedení UBI je pro syna neoliberální éry a jeho podnikání výhodné, protože spotřebitelé budou mít více peněz na to, aby je utratili za jeho zboží,“ napsal o možných motivech zavedení minimálního příjmu Quartz.
Stará myšlenka, jež se opakuje
Myšlenka minimální odměny pro všechny není nová, hovořil o ní už v 18. století Thomas Paine nebo později v 60. letech 20. století zastánce liberalismu Milton Friedman, který ji prosazoval ve formě lineární negativní daně, jež by nahradila veškeré sociální transfery státu.
V současnosti je základní příjem testován v pilotním projektu ve Finsku, v kanadské provincii Ontario, ve španělské Barceloně a v nizozemském Utrechtu.
Americký ekonom Hyman Minsky v roce 1969 upozornil na riziko, že plošným zavedením univerzálního základního příjmu by plošně vzrostly životní náklady, například na bydlení.
V současných podmínkách západních ekonomik stát nemůže zaručit, že obchodníci nezvýší ceny, pokud se všem zvýší příjmy. A samozřejmě na tom vydělají nejvíce ti, kteří už mají dostatek disponibilních prostředků, které mohou dále investovat.
To by naopak mohlo vést k ještě vetší nerovnoměrnosti distribuce bohatství, než je tomu dnes, a chudoba se tím nevymýtí. Extra peníze pro všechny by mohly zvýšit i inflaci, jež by pak tento bonus vymazala. Muskova podpora nepodmíněného příjmu je tak v každém případě daleko méně vizionářská než kolonizace Marsu.
Dále čtěte:
