Nové technologie mohou změnit situaci v solárním podnikání tím, že dále zlevní výrobu solárních panelů. Zatím narážejí na problém omezené životnosti.
Nastříkané nebo vytištěné. Takové by mohly být v horizontu pěti let nové solární panely. Tím by došlo k dalšímu razantnímu zlevnění výroby solárních panelů s dopadem na globální trh. Mohly by být „natištěné“ na budovách, střechách aut, oknech.
Kromě vědců se do nových trendů výroby energie ze slunečního svitu zapojují i velcí hráči - japonské firmy Panasonic a Fujifilm, norský Statoil nebo britská investiční firma Legal & General.
Experti očekávají, že nové technologie budou komerčně dostupné mezi pěti až deseti lety. „Toto odvětví se rychle mění. Jsem si jist, že do pár let budeme mít tyto produkty v ruce,“ řekl pro deník The Guardian Jao van de Lagemaat z coloradského National Renewable Energy Laboratory.
Začalo to na Urale
Vědci sází zejména na novou generaci perovskitových článků, jež jsou vyrobeny z minerálu, objeveného na Urale ruským mineralogem Lvem Alexejevičem Perovským. Jedná se o oxid titaničito-vápenatý, který má kosočtverečné krystaly.
Takto vyrobené fotovoltaické články jsou až pětkrát levnější než současné křemíkové články. Perovskitové panely by mohly vyrábět elektřinu s náklady 10 až 20 centů na watt, současné fotovoltaické systémy to umí za 75 centů. „Můžete v továrně tyto solární panely vyrábět podobně jako se tisknou noviny,“ dodal Van de Lagemaat.
Kdo zaplatí solární byznys v Česku? Čtěte více:
Tvrdý úder na solár. Stát chce dál omezovat miliardy pro fotovoltaiku
Tyto solární panely byly prvně sestrojeny už v roce 1991 Michaelem Grätzelem v Lausanne, jejich účinnost ale byla okolo 4 procent. Nyní se však vědcům podařilo překonat hranici 20 procent. Tradiční křemíkové fotovoltaické články mají účinnost v laboratořích okolo 25 procent. Teoretickým maximem je asi třetinová účinnost.
Problémem zůstává jejich stabilita. Tím že jsou rozpustné, jsou také více náchylné na degradaci při vystavení vlhkosti a UV záření. Křemíkové panely mají životnost okolo 25 let, vlastnosti perovskitových se zhoršují po několika měsících až letech. Pro využití na krátkodobých výrobcích, jako jsou mobilní telefony, by to přitom nemělo vadit. Vědci se snaží najít cestu, jak tuto nevýhodu obejít. Například novým povlakem, ten ale zase prodraží jejich výrobu.
Vylepšení materiálu
„Musíme čelit realitě. Dát takové panely na střechu domu vyžaduje významné vylepšení materiálu,“ chladí přílišný optimismus nadšenců do obnovitelných zdrojů profesor Yang Yang na katedře materiálů na University of California v Los Angeles.
Dalším problémem je to, že takové panely obsahují olovo, které je toxické. Je třeba najít netoxickou alternativu.
Firma Oxford PV přidružená k univerzitě v Oxfordu nicméně doufá, že nový produkt uvede na trh do konce roku 2018.
The Guardian upozornil také na vývoj organických fotovoltaických článků, které lze tisknout na ohebný podklad. Zatím mají účinnost okolo 13 procent, zase ale neobsahují toxické prvky. Mohly by být využívány jako „solární“ nátěry oken.
Solární průmysl zatím čeká, jak se nové technologie komerčně uchytí. „Existuje spousta oblastí výzkumu. Čekáme, co z laboratoří dojde až do výroby,“ uvedla Leonie Greeneová z britské Solar Trade Association. Podle ní přitom už účinnost přeměny solárního světla na elektřinu přesahující 20 procent poskytuje levnější energii než jiné zdroje, například fosilní paliva.
Dále čtěte:
Solární komunita napájí pivovar. Pivo jejím členům líp chutná
