Za poslední dva měsíce cena wolframu stoupla o 50 procent. Důvodem jsou obavy, že Čína začne přísně uplatňovat kvóty pro vývoz tohoto těžkého kovu, který je životně důležitý pro automobilový a zbrojní průmysl.
Čína chce mít plnou kontrolu nad obchodem s wolframem, který patří mezi velmi těžké a obtížně tavitelné kovy. Na celosvětové produkci se Čína podílí 80 procenty. Cena wolframu se na burze v Rotterdamu vyhoupla přes 40 dolarů za kilogram, na začátku roku byla pod 25 dolary a ještě na začátku července se prodávala za 27 dolarů, vyplývá z údajů Metal Bulletin.
Wolfram se ve slitinách používá pro řezání a obrábění kovů, pro vrtání, do žárovkových vláken, ale také ve zbrojním průmyslu pro penetrační projektily, jež mohou prorážet pancíře tanků nebo stěny bunkrů.
Růst ceny je způsoben obavami z toho, že Čína bude striktně dodržovat kvóty na produkci tohoto kovu a bude uzavírat některé doly z důvodu znečišťování životního prostředí.
„Číňané se snaží zpřísnit kontrolu nad produkcí wolframu. Využili k tomu politiku v oblasti životního prostředí,“ řekl pro Bloomberg Mark Seddon z londýnské společnosti Argus Consulting, jenž se zabývá analýzou trhu vzácných kovů, zejména wolframu.
Od začátku července cena wolframu v Evropě vzrostla o 52 procent, což je nejvíce ze všech 22 komodit, jež jsou zařazeny do Bloomberg Commodities Index. Jeho cena roste poprvé od roku 2012 šest měsíců v řadě.
Těžba niklu poškozuje životní prostředí:
Těžba niklu způsobuje rakovinu. Odvrácená tvář zelených elektromobilů
Podle Evropské unie patří wolfram mezi kriticky důležité suroviny a britská vládní agentura pro geologický průzkum jej považuje za jedno z nejzranitelnějších míst v dodávkách komodit, které udržují ostrovní ekonomiku v chodu.
Už v roce 2012 se čínský wolfram stal jádrem sporu, kdy si na čínské kroky stěžoval u Světové obchodní organizace tehdejší americký prezident Barack Obama.
Čína omezuje dodávky na 91 300 tun ročně, ale dosud kvóty překračovala přibližně o 50 procent. Je to dáno podle Seddona hlavně tím, že se wolfram těží jako vedlejší produkt z dalších dolů, které primárně produkují například molybden.
Tolerance čínských úřadů skončila s tím, kdy čínské ministerstvo průmyslu v červnu oznámilo, že bude přísněji kontrolovat produkci dolů a plnění vývozních kvót. Bedlivěji se bude kontrolovat bezpečnost práce a ochrana životního prostředí. Při porušení předpisů může dojít k uzavření dolů.
Kromě wolframu čelí nárůstu ceny i vzácné lehké kovy, jako je neodym a praseodym, jež se využívají pro výrobu permanentních magnetů a v metalurgii. Také ceny kobaltu a vanadu, jež se používají při výrobě baterií, stoupají.
Wolfram má nejvyšší bod tání ze všech kovů na Zemi, a to 3422 stupňů Celsia. Nejvíce se uplatňuje v automobilovém průmyslu, až čtvrtina produkce končí v tomto sektoru, kde se používá hlavně při obrábění a řezání kovů. Používá se i při výrobě osvětlení, v ocelářství a těžebním průmyslu.
Byl objeven v roce 1781 švédským chemikem Carlem Wilhelmem Scheelem, název wolforma použil v roce 1555 rektor latinské školy Jahannnes Mathesius v Jáchymově, kde se wolfram také nachází.
Dále čtěte:
Dvě miliardy místo milionu. Čína hodlá ovládnout trh s lithiem a na cenu nehledí
Britský expert: I elektromobily jsou špinavé. Stopka pro spalovací motory nestačí
Hliník místo lithia. Edison internetu chystá černou labuť v energetice
