Někdejší šéf polostátní energetické firmy ČEZ Martin Roman bude dál dojíždět do Budapešti. V představenstvu maďarské firmy MOL zůstane i po prodeji podílu, který česká skupina v ropné společnosti držela.
I když se po deseti letech ČEZ a maďarský MOL rozešli, jedno pojítko mezi nimi přetrvá. Někdejší generální ředitel ČEZ, který partnerství mezi oběma firmami navázal, setrvá v představenstvu MOL, kam byl zvolen v roce 2010.
„Na valné hromadě akcionářů MOL v roce 2015 byl Martin Roman znovu zvolen jako člen představenstva na období od 29. dubna 2015 do 28. dubna 2020,“ řekl týdeníku Euro mluvčí MOL Tamás Berzi, podle něhož jmenování Romana do vedení firmy nebylo v partnerství obou energetických skupin nijak výslovně zahrnuto.
Roman v tuzemské energetice už několik let viditelně nepůsobí. V čele největší energetické firmy v Česku skončil v roce 2011, od října 2013 není ani předsedou dozorčí rady. Maďaři mu přesto mohou být vděční.
Obrana proti nájezdníkům
ČEZ pod jeho vedením získal podíl v MOL na konci roku 2007 jako součást dohody, v rámci níž měl s maďarskou petrochemickou skupinou postavit v jejích rafineriích plynové elektrárny. Ty měly vzniknout v Maďarsku i v bratislavském Slovnaftu, který Maďaři koupili v roce 2004. Pro ČEZ byla aliance možností jak proniknout na další trhy, maďarský MOL si zase chtěl pojistit dodávky energie pro své rafinerie.
Česká skupina ale tvrdí, že Martin Roman nikdy zájmy ČEZ v představenstvu MOL nezastupoval. „Menší podíl 7,5 procent , který jsme nedávno prodali, nikdy nedával ČEZ nárok na místo v orgánech MOL. Vždy tam byl jako soukromá osoba, bez jakékoliv vazby na ČEZ,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Čtěte více o dění v ČEZ:
Fantomas se zlobí. Beneš provádí v ČEZ čistky
ČEZ by se kvůli protichůdným postojům akcionářů mohl rozdělit, připouští Beneš
Investice ČEZ do akcií MOL měla také maďarské firmě pomoci v obraně před převzetím ze strany rakouské ropné společnosti OMV. Rakušané v jednu chvíli vlastnili až pětinu akcií MOL a o nepřátelské převzetí usilovali i přes odpor Evropské komise. OMV nakonec akcie v roce 2009 prodala ruské ropné firmě Surgutněftěgas. To narazilo na odpor maďarské vlády Viktora Orbána, která v roce 2011 podíl vykoupila za 1,88 miliardy eur.
Společné projekty se nakonec nerealizovaly kvůli špatné situaci na energetickém trhu. ČEZ tak po deseti letech akcie MOL prodal. Podle Kříže transakce navýší zisk před zdaněním o 3,4 miliardy korun. Příběh má však ještě jeden motiv, jímž je zisková servisní firma I&C Energo.
Kolotoč prodejů
Firmu I&C Energo založil ČEZ společně s americkou společností Westinghouse v Třebíči v roce 1993. I&C Energo se postupně stala klíčovou pro chod primárně jaderných, ale i ostatních elektráren českého energetického holdingu. Vznikla během spolupráce obou firem na dostavbě prvních dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.
V roce 2008 firmu I&C Energo Roman prodal maďarskému MOL za 660 milionů korun. Firma byla v té době slušně zisková a především měla nasmlouvány s ČEZ budoucí zakázky, které výrazně zvyšovaly její obrat i ziskovost. Krátce po prodeji se však MOL zavázal prodat firmu nizozemské společnosti Yellowraazd založené právníkem Josefem Brožem, který v té době byl Romanovým blízkým spolupracovníkem. A převod se uskutečnil v roce 2012. Jen do té doby podle serveru Motejlek.com získal MOL na dividendách z I&C Energo 700 milionů korun. Tedy více, než za kolik ji od ČEZ koupil.
Transakci vyšetřovala policie a pozadí prodeje se pod vedením Miroslava Kalouska pokoušelo zjistit také ministerstvo financí. Ani jedna instituce k ničemu nedošla.
Loni pak došlo k velkému návratu. Podle informací Hospodářských novin firmu, která se mezitím přejmenovala na OT Energy Services, odkoupil bývalý investiční ředitel skupiny PPF Martin Štefunko. Prodávajícím bylo patrně strojírenské impérium OT Industries maďarského miliardáře Gézy Pappa. Servisní firma stále dodává pro ČEZ a mezitím pořádně narostla. Za rok 2015 dosáhla tržeb přes dvě miliardy korun.
Přečtěte si také:
Dinosauři evropské energetiky: ČEZ a RWE nezvládají obrat k zelené
