Vlády i firmy začínají o cukru hovořit jako o novodobém strašáku, podobně jako tomu bylo dříve u tabáku. Cukrovarnický sektor se brání a produkuje stále více cukru, spotřeba přitom i zásluhou tažení proti sladkému stagnuje.
Cukrovarnický sektor má obavy, že se dostane na černou listinu podobně jako dříve tabákové koncerny. Strach postihuje i výrobce v Evropské unii, která patří k největším producentům cukru na světě.
Hartwig Fuchs, šéf firmy Nordzucker, která je druhým největším producentem řepného cukru v Německu, má sice pár kilo navíc, ale nemůže se nabažit želé z černého rybízu a malin, které samozřejmě obsahuje také dost cukru.
Jí cukr výhradně ze severního Německa, kde se cukrová řepa také pěstuje. Podle něj jde o čistě přírodní produkt a želé doslazované jinými náhražkami by nikdy nejedl.
Konec kvót EU na cukr od října 2017:
Po padesáti letech skončí kvóty na cukr. Hrozí propad cen jako u mléka
Německý ministr výživy a zemědělství Christian Schmidt (CSU) vyhlásil celonárodní strategii ke snížení spotřeby cukru. Už během loňska spotřeba cukru v osmdesátimilionové zemi klesla z 36 na 32 kilogramů na hlavu.
Cukrovarníci se obávají, že trend bude pokračovat s tím, jak se o cukru v médiích hovoří jako o novém zabijákovi, který způsobuje řadu zdravotních problémů. Cukr by se měl podle Schmidta přestat přidávat do jogurtů nebo cereálií, které lidé jedí k snídani. „Nikdy předtím nebyl cukrovarnický průmysl napaden tak přímo ve své hlavní činnosti,“ napsal týdeník Wirtschaftswoche.
Německo přitom patří k cukrovarnickým velmocem. V EU je po Francii druhým největším producentem řepného cukru. Nordzucker měl obrat 1,7 miliardy eur a větší rival Südzucker 6,5 miliardy eur.
V celosvětovém kontextu produkce třetinového a řepného cukru roste, spotřeba ale stagnuje, uvedlo americké ministerstvo zemědělství.
| Největší producenti cukru na světě v milionech tun | |
|---|---|
| Brazílie | 39,650 |
| Indie | 25,810 |
| EU | 18,600 |
| Thajsko | 11,230 |
| Čína | 10,500 |
| USA | 7, 893 |
Zdroj: USDA, odhad produkce pro sezónu 2017/2018 z května 2017
Výrobci cukru tvrdí, že omezování spotřeby tradičního řepného cukru v Evropě je nesmyslné. Tvrdě lobbují za svůj produkt podobně jako dříve tabákové firmy.
„Bráníme se proti duchu doby, který chce bojovat proti přírodnímu produktu,“ řekl Günter Tissen, šéf německé asociace cukrovarnického průmyslu. „Pokud vyloučíme ze stravy cukr, pak budeme muset sníst více jiných potravin, které mají více kalorií, což nakonec k ničemu nepovede,“ varoval před omezováním spotřeby řepného cukru Tissen.
Cukr obecně je v posledních letech u spotřebitelů nepopulární. Toho si je vědom i švýcarský koncern Nestlé. Proto se snaží výzkumem docílit u svých výrobků stejné chuti i při menším podílu cukru.
Molekuly cukru hodlá upravit tak, aby se v ústech rozpouštěly rychleji a při menším množství chutnaly stále stejně intenzivně. Celkem chce ve výrobcích pro evropský trh ročně ušetřit 18 tisíc tun cukru, což je 800 plně naložených nákladních aut. Podobně se chovají i výrobci slazených nápojů.
Cukr v limonádách už není sexy. Čtěte více:
Cukr je out. Coca-Cola hledá své místo v éře bio limonád
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že ne všechny potraviny, které jsou přírodní, jsou také zdravé. Proto by člověk neměl denně zkonzumovat více než 25 gramů cukru. V Německu průměr dosahuje 90 gramů.
Před vysokou spotřebou cukrů v Německu varuje také největší zdravotní pojišťovna AOK. „Hlavní příčinou obezity, zdravotních komplikací a následných vyšších nákladů je zvýšená spotřeba cukru v naší společnosti,“ uvedl ředitel AOK Martin Litsch.
Česku hrozí propad HDP kvůli obezitě
Největší dopady pro ekonomiku spočívají v nárůstu obezity a případů cukrovky, jež zvyšují výdaje na zdravotní systém a snižují produktivitu práce. V roce 2015 tým banky Morgan Stanley analyzoval, jak se cukrovka a obezita budou podílet na snížení HDP zemí OECD. Česká republika se dostala na druhé místo po Chile, kdy do roku 2035 může kumulativně přijít o více než 25 procent svého HDP.
Fuchs z firmy Nordzucker varuje před masovou hysterií a démonizací některých potravin. Dříve se brojilo proti červenému masu, vejcím nebo máslu. Přitom nyní cena másla láme rekordy s tím, jak lidé chtějí jíst „zdravější“ přírodní tuk a ne si mazat na chleba dříve oblíbený margarín.
„Politici by měli přestat lidem diktovat, jak mají žít,“ je Fuks rezolutně proti jakýmkoliv zásahům politiků do jídelníčku.
Související:
Evropané vyjedli zásoby másla. Cena zůstane vysoká
Sucho žene cenu „aristokratické“ pšenice vzhůru. Je na čtyřletých maximech
Megafarmy zajišťují levné maso. Je ale plné antibiotik
Cena lososa láme rekordy. Může za to mořská veš
