Ekonomický růst v Česku i celé Evropské unii znovu nabírá na obrátkách. Přinejmenším to tvrdí analytická firma IHS Markit, která zjišťuje nálady mezi manažery v průmyslu. Optimismus mezi českými průmyslníky je podle této stude nejvýše od jara roku 2011.
Průzkum na vzorku více než 300 společností ukazuje, že v lednu i únoru zaznamenaly české podniky výrazný zvýšení výroby, nových zakázek, exportu i počtu zaměstnanců. Firmy v průzkumu hlásily, že stálí zákazníci nakupují ve větším množství a současně se jim podařilo získat nové odběratele - zejména z Německa.
„Výroba, nové zakázky i zaměstnanost prudce rostou. Vzhledem k tomu, že i očekávání budoucí výroby jsou stále pozitivní, data naznačují, že by výroba mohla výrazně přispět k výsledkům českého HDP za první čtvrtletí,“ komentoval výsledek hlavní ekonom Paul Smith.
Co čeká český průmysl. Čtěte:
Zadusí, nebo pomohou? Europoslanci rozhodnou o těžkém průmyslu
Ocelová města v ohrožení: vyžene Brusel těžký průmysl z Evropy?
Česká ekonomika tak má šanci opět nabrat tempo. Po dynamickém růstu o 4,6 procenta v roce 2015, taženém dočerpáváním evropských fondů na poslední chvíli, se totiž v loňském roce dostavilo zpomalení na 2,3 procenta. Pokud dáme stranou automobilový průmysl, tak loňské výsledky průmyslové výroby a exportu nebyly „žádná sláva.“
Na nejvyšší hodnoty od jara 2011 se v únoru dostaly i průměrné hodnoty indexu PMI (tzv. Index nákupních manažerů) za 19 zemí eurozóny. Hlavním tahounem růstu jsou tři země – Německo, Nizozemsko a překvapivě též dosud stagnující Itálie. Celkovou statistiku kazí pouze Řecko, kde pokračuje ekonomický útlum.
Hlavní ekonom firmy IHS Markit Chris Williamson říká, že evropské podniky těží z oslabujícího eura, což posiluje jejich šance na úspěch na mimoevropských trzích. „V prostředí ekonomického boomu výrobci ignorují dokonce i rostoucí politickou nejistotu a pokračují v expanzi svého podnikání,“ zmínil Williamson.
Boom tedy pokračuje navzdory všem obavám z Donalda Trumpa či z volebního vítězství Marine Le Penové ve Francii a Geerta Wilderse v Nizozemsku. Rostoucí poptávka, oslabující euro a s ním související růst cen vstupních surovin mohou podle Williamsona po mnoha letech vrátit do hry jev, na který Evropané už téměř pozapomněli – inflaci.
