Česko-turecký projekt výstavby tepelné elektrárny Yunus Emre by měl pokračovat. Dnes se na tom v Ankaře shodli ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a turecký premiér Binali Yildirim. Zaorálek po jednání s tureckým premiérem českým novinářům řekl, že o dalším postupu bude jednat tým expertů, rozhovory začnou během několika týdnů.
„Můj výsledek je, že prostor pro jednání expertů je v této chvíli otevřený. Máme politické ujištění, že oběma stranám stojí za to usilovat o vzájemně výhodné řešení,“ řekl Zaorálek. „Já se budu snažit, aby do země co nejdříve zavítala další skupina odborníků, požádám o to i ministra obchodu (Jana Mládka),“ dodal.
Výstavba elektrárny měla podle Zaorálka smysl pro Českou republiku i pro Turecko. Ankara ji chtěla vybudovat v rámci programu využívání vlastního nerostného bohatství v energetice, Češi nabídli odborné znalosti. „Bylo by velmi mrzuté, kdyby díky těm věcem, které se odehrály, celý projekt havaroval,“ řekl Zaorálek. V Turecku se letos v létě pokusila část armády o státní převrat.
Na stavbu elektrárny Yunus Emre poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP. Stavba ale stále není dokončena. Pokud se problém nepodaří vyřešit, mohou náklady spojené se stavbou elektrárny dopadnout na české daňové poplatníky. Ministr průmyslu Jan Mládek odhaduje, že náklady na státní rozpočet by mohly dosáhnout zhruba 15 miliard korun.
Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engineering, která je ale v insolvenci a půjde do reorganizace. Dlužníkem je turecká společnost Adularya, součást holdingu Naksan, nad kterým ale má po červencovém pokusu o převrat kontrolu turecká vláda. Majitelé a členové managementu holdingu byli zadrženi nebo emigrovali.
Premiér Yildirim ale podle Zaorálka na dnešní schůzce řekl, že se společnost Adularya ničím neprovinila. Její zaměstnanci by měli v elektrárně nadále pracovat.
Přečtěte si: Kdo zachrání Vítkovice?
