Norsko s Německem propojí projekt NordLink, neboli 623 kilometrů dlouhý kabel. Norové mají německé síti dodávat zelenou energii z vodních elektráren v době, kdy na severu Německa nefouká, pokud ale budou mít větrné turbíny přebytky, bude elektřina proudit opačným směrem. Projekt má stát v přepočtu přes 52 miliard korun.
Německá energetická koncepce odklonu od jádra a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie se nezastavuje v Severním moři, kde německé firmy staví větrné turbíny, ale obrazně řečeno dorazila až k norským břehům.
Začala totiž výstavba projektu NordLink, který má propojit obě země obřím kabelem. Ten musí překonat vzdálenost 623 kilometrů, z toho 516 pod mořem. První etapa začala v norském Vollesfjördu, kde vlečná loď zahájila pokládku 124 kilometrů dlouhé a 6 tisíc tun vážící části kabelu.
Myšlenka propojení Německa s Norskem „zeleným kabelem“ je poměrně prostá. Oba trhy si navzájem pomohou dodávat zelenou energii. Německo z větrných parků na severu země, Norsko zase z vodních elektráren na mnoha řekách. Státní firma Statkraft provozuje 237 vodních elektráren v Norsku, navíc je třeba připočíst i obecní a soukromé elektrárny.
„Teprve projekty, jako je NordLink, umožní integrovat evropský trh s elektřinou,“ uvedli oba partneři projektu. Za Německo to je Tennet a za Norsko Statnett.
Boom poptávky po zelené elektřině v ČR:
Firmy stále více chtějí zelenou elektřinu. Jen za poslední rok zájem vzrostl dvojnásobně
Projekt je pro obě strany výhodný, protože si zvýší bezpečnost dodávek elektrické energie a mohou profitovat i z cenových rozdílů elektřiny, uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Nejen odstávky jaderných bloků v Německu, ale také plánované omezování uhelných elektráren po celé Evropě a poptávka po čisté energii může z Norska udělat hlavní „baterii“ pro Evropu, míní německý deník.
Norsko je kabelem propojeno od 70. let s Dánskem, od roku 2008 je také napojeno Nizozemí a uvažuje se rovněž o propojení se severoanglickým městem Blyth prostřednictvím projektu Nord Sea Link.
Německo-norský projekt má stát mezi 1,5 až 2 miliardami eur (až 52,3 miliardy korun). „Pro Statnett je to dosud největší projekt,“ řekl Stein Havard Auno, šéf projektu na norské straně. „Je důležitý pro zelenou budoucnost, jen tak můžeme dosáhnout (pařížských) klimatických cílů,“ je přesvědčen o správnosti propojení norské elektřiny s německými domácnostmi.
Kde má stát rozvodna pro norskou elektřinu:
Metr kabelu váží 72 kilogramů a má 13 centimetrů v průměru. Uvnitř je měděné jádro. Zvenčí je zase pro ochranu kabelu omotán ocelový drát. Životnost je uváděna na minimálně 40 let.
Kapacita má být 1400 megawattů. „NordLink může dodat proud pro více než 3,5 milionu německých domácností,“ prohlásil projektový manažer firmy Tennet Gunnar Spengel.
Na německé straně se už přes rok na výstavbu rozvodny připravuje oblast u města Wilster ve Šlesvicku-Holštýnsku. Montážní práce mají začít příští léto. Do té doby má být kabel položen podél dánských hranic až k německým hranicím v moři. Projekt má být hotov v roce 2019, dodávat elektřinu by měl od roku 2020.
Norské bohatství bylo dosud založeno na vývozu fosilních paliv, jako je ropa a zemní plyn, tímto projektem si zřejmě chce severská země začít budovat pověst dodavatele zelené energie pro evropské domácnosti.
Dále čtěte:
