„Vývoz je pro nás nejdůležitější, exportujeme osmdesát procent výroby,“ počítá Michal Filipi, jednatel Avec Chemu.
„Vyvážíme do Ruska i do postsovětských zemí, kde konkurujeme ruským výrobcům,“ doplňuje. Rodinnou firmu založil jeho otec se svým kamarádem už v roce 1994, nyní chystá sloučení svých tří provozů do nové haly na okraji Přelouče.
Jenže právě export na Východ je v poslední době problematický. V důsledku protiruských sankcí, které přijaly země Evropské unie kvůli agresivnímu chování Moskvy na Krymu a východě Ukrajiny. Na všechny technologie dvojího užití - tedy využitelné v civilní i vojenské oblasti - platí zákaz vývozu. A podle norem jsou takovým zbožím i filtry do masek či ventilačních zařízení z dílny Avec Chemu.
Proto nyní bratři Filipiovi řeší částečný přesun výroby někam, odkud je možné s Ruskem obchodovat bez zádrhelů. „Stoprocentně o tom uvažujeme, aby EU nedělala potíže. Máme nabídky ze zemí, kde jsou dobré vztahy s Ruskem,“ přikyvuje Michal Filipi a zmiňuje Ázerbájdžán, Egypt, Spojené arabské emiráty či Turecko. „Naše rozhodnutí by uspíšilo, kdyby se protiruské sankce dál přiostřovaly,“ pokračuje Filipi.
Drony v Rusku
A Avec Chem není jediný. Změnu adresy kvůli sankcím řeší řada jiných. Podle informací ministerstva průmyslu přesunuly do Ruska část výroby od roku 2013 desítky domácích firem.
Od příštího roku k nim přibude i Primoco UAV vyrábějící bezpilotní prostředky. „Máme připravenou řadu klientů v Ruské federaci a embargo na vývoz produktů dvojího užití, kam Primoco UAV patří, nám zakazuje nejen prodávat, ale i dokonce individuálně předvádět. Na základě tohoto faktu jsme došli k rozhodnutí, že v roce 2017 spustíme duplicitní výrobu,“ popisuje Ladislav Semetkovský, zakladatel firmy. Zdůrazňuje, že jeho letouny slouží k civilním účelům.
Drony se budou vyrábět na letišti zhruba sto kilometrů od Moskvy, kde bude i výcvikový polygon a opravna. Primoco UAV do rozjezdu vloží několik milionů korun, firma bude sídlit v Moskvě a na startu zaměstná zhruba deset lidí. Výrobky tak získají razítko „made in Russia“. „Nalézt kvalifikované osoby nebude v regionu problém. Máme i nabídky z leteckých vysokých škol na jejich absolventy,“ přibližuje Semetkovský. A například kunovický výrobce letadel Aircraft Industries zase chystá fabriku na letišti Uktus poblíž Jekatěrinburgu.
Ohrožené know-how
Z pohledu firem jde o logické řešení, jak udržet svůj byznys. Jenže Česko při takovém odlivu velmi ztrácí. A to není řeč jen o pracovních místech či dani z přidané hodnoty, kterou budou výrobci odvádět tam, kde produkují.
Do zahraničí se přelévají i cenné vědomosti. České firmy kvůli tomu mohou do budoucna ztratit konkurenceschopnost. „Je zřejmé, že hlavní motivací ruských či jiných partnerů je získat přístup k cennému know-how a z něj v budoucnu těžit. Záleží na konkrétním vlastníku, zda je ochoten tuto cenu výměnou za lepší přístup na ruský trh zaplatit,“ krčí rameny Dita Havlíčková, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu. A co tedy resort dělá pro to, aby Česká republika své bohatství neztratila?
Havlíčková odpovídá, že ministerstvo průmyslu třeba zprostředkovává jednání s potenciálními ruskými partnery. „Konkrétní kroky, jednání a strategická rozhodnutí českých firem - včetně možného přesunu výroby - jsou však vždy na samotných podnikatelích, kteří si musejí vyhodnotit možné výhody i rizika, na která se rovněž snažíme aktivně upozorňovat,“ dodává Havlíčková jedním dechem.
Situaci sleduje i česká diplomacie. Připouští, že dopad protiruských sankcí a nízkých cen ropy je pro vývoz českých firem citelný. „Sankce jsou zároveň připomenutím, že je důležité export diverzifikovat a nesoustředit se pouze na jeden trh. Firmy mají příležitost dívat se i na jiné trhy a hledat příležitost v dalších státech. Výpadek exportu do Ruska se mnoha firmám a odvětvím podařilo nahradit odbytem jinde,“ tvrdí mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.
Diplomaté zároveň odmítají, že by takové stěhování firem mohlo být vnímáno jako obcházení sankcí. EU podle nich kvůli ničemu takovému Prahu nyní nepopotahuje a žádné správní řízení s výrobci se nevede ani v Česku.
„Škatulata“ jsou prý především reakcí na protiopatření Moskvy a těžkosti vzniklé současnou ekonomickou krizí Ruska. „Nepovažujeme tedy za pravděpodobné, že by Česká republika mohla být obviněna z obcházení sankcí na základě přesouvání výroby, která je samotnou podstatou ekonomické globalizace,“ nebojí se Dita Havlíčková.
Pomůže mapa
Problém ale českou vládu zjevně pálí. Proto některá ministerstva sestavují projekt, díky němuž budou moct soukromé firmy či státní podniky zjistit, kam by mohly své produkty vyvézt. „Díky Mapě globálních oborových příležitostí firmy snadno získají rychlý přehled o exportních možnostech v jednotlivých oborech a teritoriích,“ upřesňuje Valentová.
Zbrojaři tak například jednoduše zjistí, které státy používají československou vojenskou techniku a u kterých je pravděpodobné, že si budou zbraně dokupovat nebo budou v blízké době hledat, kde je nechají opravit.
Menší výrobci či firmy s novými technologiemi by zase podle vize ministerstva zahraničí mohli uspět díky „projektům na podporu ekonomické diplomacie“. S tím souvisí podnikatelské mise do zemí, kam se v minulosti zájem tuzemských fabrik příliš nesoustředil.
Rozumné rozhodnutí
Michal Filipi ovšem namítá, že by pomohlo i to, pokud by Česká republika upřesnila kategorizace výrobků. Třeba konkrétně filtry do plynových masek, které se používají i v průmyslu nebo u záchranářů, spadají mezi zboží dvojího užití. V Německu ale výrobci takový zádrhel řešit nemusejí. Takže tamější konkurence firmy Avec Chem je ve výhodnější pozici a pro vývoz produktů do Ruska může jednoduše získat licenci.
„Chápu politické rozhodnutí udělat sankce proti Rusku. Ale je třeba udělat ho rozumně,“ zlobí se Michal Filipi. Jeho firma má roční obrat kolem 71 milionů korun a vyrobí 200 tisíc až 300 tisíc filtrů.
Ministerstvo průmyslu však zůstává klidné. Vývoj v České republice prý jen kopíruje celosvětové dění. „Částečné nebo úplné přesouvání výroby je ve světě běžný jev a dochází k němu tehdy, pokud je to pro dané výrobce výhodné. Sankce vůči Rusku tyto procesy nenastartovaly, nicméně je napomohly akcelerovat,“ myslí si Dita Havlíčková.
Čtěte také:
Brusel prodloužil sankce proti Rusku do ledna 2017
