Na nejlidnatějším trhu světa nepochodilo vícero věhlasných globálních firem. Naposledy začátkem srpna před specifičností čínského trhu kapituloval Kalanickův Uber, který podlehl místní konkurenci. Tvrdou zkouškou si v Číně prošly i eBay, Google nebo Mattel. Projděte si nejčastější důvody neúspěchu.
Čínský trh s více než miliardou potenciálních zákazníků si ve většině případů velké americké firmy nemohou dovolit ignorovat. Často však naráží na bariéry ze strany čínských úřadů i kulturní odlišnosti.
„Čínská ekonomika není striktně řízena podle jednoduchého pravidla poptávky a nabídky,“ sdělil serveru CNN Drew Bernstein, analytik americké účetní firmy Macum. Podle něj tomu zahraniční investoři ne zcela rozumí.
1. Neznalost místních poměrů a kultury
Pro expanzi na čínském trhu se americké firmy většinou snaží využít svůj obchodní model zavedený v západních zemích. Čínská kultura je ale odlišná a spolu s ní se liší i potřeby spotřebitelů.
Na vlastní kůži to pocítil americký aukční server eBay, který nedlouho po své čínské premiéře podlehl místní konkurenci.
Nakupování je totiž pro Číňany sociálním fenoménem. Čínští zákazníci s těmi, od kterých si zboží kupují, rádi diskutují a spolu s tím i smlouvají o ceně.
| Přečtěte si, jak dopadl v Číně Uber: Poučení z čínské prohry? Mýtus o Uberu padl  |
EBay čínské bažení po sociálním kontaktu nepochopil a na rozdíl konkurenčního Taobao (patří společnosti Alibaba), který dal uživatelům k dispozici chat, zůstal u klasických uživatelských recenzí. Těm zase neporozuměli Číňané. Kvůli jejich nezájmu musela americká společnost své aktivity v zemi po dvou letech působení prakticky ukončit a Jack Ma se svým Alibabou slavil velké vítězství.
„Pravá Barbie od Mattela“
Na neznalost místní kultury doplatil i hračkářský koncern Mattel. Ten v zemi v roce 2009 otevřel šestipatrový obchodní dům House of Barbie s největší sbírkou stejnojmenných panenek na světě za 30 milionů dolarů.
Pro nezájem místních jej musel uzavřít již po dvou letech. Podle časopisu Forbes se západní koncept ženství od toho čínského příliš odlišuje. Tam, kde Mattel sází na západní obraz chytré a emancipované ženy se zájmem o módu, dávají Číňané přednost roztomilosti a měkkým rysům.
Svou roli sehrála i nedostatečná propagace. Na západě je Barbie vnímána jako kulturní a lifestylový symbol. V Číně však byla pouze zvláštní a kulturně odcizenou panenkou.
Největší obchod s panenkou Barbie na světě v Šanghaji vyšel Mattel na 30 milionů dolarů.
2. Konflikt s úřady
V Číně v minulosti neuspěl ani Google, který se chtěl stát jedničkou na místním trhu internetových vyhledávačů. Jako Google China do země vstoupil již v roce 2005. Osudnou se mu však stala politika. Google v zemi dlouhodobě bojoval s nátlakem ze strany čínských cenzurních úřadů.
Po zjištění, že se jeho servery staly obětí útoku čínských hackerů, Google v roce 2010 oznámil, že nadále čínskou vládní cenzuru nehodlá tolerovat a přesunul se do liberálnějšího Hong Kongu. Přišel tím o hodně a jeho více než třicetiprocentní podíl na trhu v zemi se o tři roky později smrskl na 1,7 procenta. Vzniklou díru na trhu tak zaplnil jeho největší místní konkurent Baidu.
Za přesun čínského Googlu do Hong Kongu může politika. (Foto: digitaltrends.com)
3. Neprodejný americký sen
Situaci na čínském trhu špatně vyhodnotil i americký maloobchodní řetězec pro kutily Home Depot. Do země vstoupil v roce 2006 se sázkou na koncept DIY (Do It Yourself aneb udělaj si sám). Ten se především v USA těší nebývalé oblibě. Američané jsou známí tím, že o své domy úzkostlivě pečují a nehledě na ekonomickou situaci dávají přednost vlastním silám.
Cena práce je však na čínském trhu podle serveru CNBC tak nízká, že si většina Číňanů raději objedná opraváře či instalatéra, než aby danou věc dělali sami.
Druhým faktorem, který sehrál v neúspěchu Home Depot roli, je pak podle serveru pri.org i samotná povaha realitního trhu v zemi. Mnoho lidí si zde kupuje nemovitosti jako investici, nikoli proto, aby je vlastními silami vylepšovali. Kvůli finančním ztrátám byl tak Home Depot po šesti letech živoření donucen své pozice na čínském trhu zcela opustit.
| Cesta k úspěchu? Částečné „počínštění“ |
|---|
| Podle Shawna Mahoneyho, ředitele agentury EP China, dělají americké firmy chybu v tom, že se svým čínským zákazníkům snaží prodávat americkou vizi. Na to ale Číňané neslyší a rozhodně za to neutratí vlastní peníze. Určitým řešení, jak na trhu v Číně uspět, je podle serveru CNN částečné „počínštění“ firem. Jedině tak mohou jejich představitelé plně porozumět místním podmínkám a legislativním záludnostem. Nejčerstvějším příkladem takového kroku je Uber, který výměnou za akciový podíl odprodal své čínské aktivity místní konkurenci Didi Chuxing. K podobnému kroku se v červnu odhodlal i obchodní řetězec Walmart, když svůj místní e-shop předal čínskému internetovému gigantu JD.com. O počínštění své pobočky uvažuje i YumBrands, do jehož portfolia spadá KFC či Pizza Hut. Své čínské aktivity by podle mediálních spekulací měl převést na samostatnou čínskou pobočku někdy v říjnu. |
| Číňané spotřebují méně uhlí a klimatologové si mnou ruce. Přečtěte si o tom: Čínský uhelný pokles: trend, nebo zelený sen klimatologů?  |
O byznysu v Říši středu čtěte více:
Číňané se zaměřili na Evropu, provedli v ní rekordní počet akvizic
Východní supermetropole. Čína myslí 30 let dopředu
Nejlepší trhy pro maloobchod? Čína a Indie
