Jednotný trh s elektřinou v Evropské unii zůstává jen na papíře. V praxi se ceny na velkoobchodním trhu pohybují od 31 eur za megawatthodinu v Dánsku až po téměř 60 eur ve Španělsku a Řecku. Studie Evropské komise zároveň ukazuje, že mezi cenou elektřiny na trhu a pro koncové spotřebitele není přímá úměra. Právě Dánové platí kvůli vysokému zdanění za proud nejvíc ze všech Evropanů.
Letošní leden byl pro evropskou energetiku doslova zátěžovým testem. Řadu zemí postihly nebývalé mrazy, kdy teploty klesly až o 10 stupňů pod dlouhodobý průměr. Zimní počasí ochromilo provoz větrných a solárních parků i hydroelektráren, řada francouzských jaderných reaktorů byla odstavena s ohledem na pochybnosti o jejich bezpečnost. Situaci se podařilo zvládnout jen díky tomu, že uhelné a plynové bloky jely na plný výkon.
Jak uvádí Evropská komise v právě vydané Čtvrtletní zprávě o evropském trhu s elektřinou, průměrné ceny na krátkodobých trzích v lednu narostly na 64 eur za megawatthodinu. Elektřina tak byla nejdražší za posledních pět let. S ústupem mrazů se cena proudu opět propadla, v březnu již průměr klesl pod 40 eur.
Průměr za celou Evropskou unii a celý první kvartál činil 50,3 eura za megawatthodinu. V praxi se však Evropa rozpadla do několika cenových pásem. Nejlépe dopadly skandinávské země včetně Dánska, kde je za jednotku elektřiny platilo jen něco přes 30 eur. Okolo 35 eur se pohybovaly pobaltské republiky a Polsko.
Cena 1 megawatthodiny v jednotlivých zemích EU (v eurech)
Zdroj: Evropská komise
Středoevropská zóna zahrnující Německo, Česko, Rakousko, Nizozemsko a Lucembursko už na tom byla o něco hůře, elektřina na spotových trzích se obchodovala za více než 40 eur. Naopak nejnižší odolnost vůči rozmarům počasí vykázaly země západní a jižní Evropy, kde ceny vylétly na 55 až 60 eur za megawatthodinu.
Stejně dopadlo i Maďarsko, které navíc vyhrálo první cenu za extrémní cenové výkyvy. Dne 11. ledna zde průměrná cena na denním trhu dosáhla 150 eur, přičemž v některých hodinách denní špičky se za proud platilo více než 300 eur. Vyrábět v té době nemohly ani hnědouhelné elektrárny, kterým ve skladech zamrzly zásoby lignitu.
Levná na trhu, drahá pro lidi
Evropská komise ve své studii zmiňuje výsledky dvou srovnání cen elektřiny pro domácnosti, jejichž zdrojem jsou finská konzultační firma Vaasa ETT a unijní Eurostat. Ukazuje se, že tržní cena elektřiny není zárukou nízké ceny pro domácnosti. Tu totiž značně ovlivňuje výše zdanění, plateb za sítě a nákladů na dotování obnovitelných zdrojů energie.
Letos v dubnu tak nejvíce za elektřinu platily domácnosti v Dánsku (308 eur za megawatthodinu) a Německu (301 eur) – navzdory faktu, že velkoobchodní cena v Dánsku je nejnižší z evropské osmadvacítky a v Německu podprůměrná. Nejlevnější elektřinu (necelých 96 eur) mají díky tuhé cenové regulaci Bulhaři.
Cena v Česku - v přepočtu 142 eur za MWh - je podle Eurostatu v pořadí desátá nejnižší a zhruba odpovídá hodnotě v sousedním Slovensku a Polsku. Hodnota není očištěna o rozdíly v kupní síle; až po zmíněném přepočtu se ukáže, že ceny proudu napříč Evropou jsou víceméně srovnatelné.
Dále čtěte:
