Vědci z university Cambridge zveřejnili seznam rizik, která by mohla přispět k zániku lidské civilizace. Některá z nich je třeba brát velmi vážně, míní vědci z Centre for the Study of Existential Risk a Leverhulme Centre for the Future of Intelligence. Zejména nástup umělé inteligence může výrazně změnit dosavadní poměry na Zemi.
Na konci loňského roku se padesát vědců shromáždilo ve starobylé knihovně v Pembroke College na univerzitě v Cambridge v Anglii, aby diskutovali na téma největší hrozby pro zachování současné civilizace.
Tento večer uspořádali vědci z institucí Centre for the Study of Existential Risk (CSER nebo „Caesar“) a Leverhulme Centre for the Future of Intelligence (CFI), jež se zabývají vývojem technologií a možnými dopady na civilizaci.
Jedná se o hypotetické události, které mohou v budoucnu vést v nejhorším případě k vyhynutí lidské rasy. Dělí se na antropogenní, za které může činnost člověka (změny klimatu, jaderná válka) a neantropogenní, které člověk neovlivní (dopad asteroidu, invaze mimozemšťanů). A k tomu se přidává i poměrně nový fenomén a tím je vývoj umělé inteligence (AI).
Čtěte: Raketa vytištěná na 3D tiskárně:
Z Nového Zélandu vzlétla raketa částečně vytištěná na 3D tiskárně
O těchto rizicích dlouhodobě píše filozof a futurolog Nick Bostrom, který v roce 2005 založil v Oxfordu Future of Humanity Institute (FHI). Podle něj rizika spojená s vývojem AI nelze v žádném případě podceňovat.
Martin Rees, astrofyzik, kosmolog a spoluzakladatel CSER, je přesvědčen, že studium tzv. X-rizik je nepostradatelné pro další osud Země, která již existuje 4,54 miliardy let. Právě toto století, které je ovládáno lidmi, může o dalším osudu planety rozhodnout. Jaká rizika je tedy třeba brát vážně, případně jak vážně? Zveřejnila je německá verze časopisu Wired.
1. Umělá inteligence převezme moc
Je to nejvíce diskutovaný scénář. Stroje převezmou vládu nad lidmi v případě, že vyvinou formu inteligence, která bude nezávislá na činnosti člověka. Varuje před tím právě Nick Bostrom.
Pokud by se vývoj AI vyvíjel stejně rychle jako některé technologie během průmyslové revoluce, stroje dosáhnou v roce 2075 takové úrovně inteligence, jež má 90 procent lidí. Navíc AI může ostatní rizika urychlit případně umocnit. Roboti by například mohli vyvolat jadernou válku.
2. Pandemie ohrozí celé lidstvo
Přirozeně se vyskytující epidemie přerostou v globální zničující pandemii. Je to často uvažovaný scénář. Riziko hrozí při úniku z laboratoří, kdy se modifikovaný organismus, například uměle vyrobený virus, v globálním světě rozšíří během několika dní. Středověká morová rána je z tohoto hlediska jen slabou epidemií chřipky.
Existuje riziko, že virus někdo vynese z laboratoře úmyslně, aby lidstvo zničil. V současné době podle CSER neexistují předpisy, které nutí biotechnologické společnosti, aby jejich pracovníci procházeli psychologickými testy.
3. Roboti začnou ovládat zbraně
Jižní Korea zabezpečuje svou hranici se Severní Koreou také s pomocí robotů, které vyvíjí firma Samsung. Ti v případě nouze spustí palbu.
V budoucnu mohou být takové automatické systémy nasazeny v případě útoků teroristů. Roboti, vyvinutí jako vojáci, budou stále častější variantou v armádách celého světa. Teoreticky s nástupem umělé inteligence mohou začít ovládat produkci zbraní, například si je vytisknout ve 3D tiskárně.
4. Atomová válka vyhladí lidstvo
I když je možnost atomové války méně diskutována než během studené války, stále na světě existuje několik tisíc raket s atomovými hlavicemi. Zejména pokud by se vyostřil konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem, které vlastní 90 procent jaderného arzenálu světa. Lidstvo by pravděpodobně vyhladila následná nukleární zima.
Čtěte: Svět se přiblížil zániku. Kvůli Trumpovi:
Dvě a půl minuty do apokalypsy. Trump posunul hodiny posledního soudu
5. Extrémní změna klimatu
Tento faktor považují vědci za méně pravděpodobný, ačkoliv se o tomto tématu každý den napíší stovky článků. V tomto případě spíše nové technologie mohou drastickým změnám klimatu zabránit. Na druhou stranu některé nové technologie mohou změny klimatu urychlit.
6. Srážka země s asteroidem
Opět téma, o kterém se píše v opakovaných vlnách poměrně často. Dosud Zemi chrání atmosféra, ve které shoří veškeré meteority do velikosti obvodu deseti metrů. Velký asteroid může napáchat tolik škody, jako atomová puma shozená na Hirošimu.
Pravděpodobnost srážky Země s tělesem, jehož obvod je větší než kilometr, je jednou za milion let. To by způsobilo takovou změnu klimatu, že by to zničilo veškerou úrodu na celé Zemi.
7. Nedostatek jídla způsobí masové vymírání
Podle prognóz by na Zemi mělo v roce 2050 žít 9,6 miliardy lidí. Produkce potravin by se měla zvýšit o 70 procent, aby se zabránilo hladomorům. Přitom dochází k úbytku zemědělské půdy.
Čtěte: Čína si zničila zemědělskou půdu. Čtěte:
Čína si zpustošila půdu. Zdravé jídlo se stalo luxusem
Do budoucna by lidstvo mělo jíst méně masa a více obilovin. Ty jsou ale zranitelné například kvůli plísním a virům. Pokud by byly ve velké míře zasaženy obiloviny, mohlo by dojít ke katastrofě. Po roce 2020 hrozí i dramatické zdražení potravin. Nedostatek potravin byl v historii lidstva provázen politickou nestabilitou, která hrozí i v následujících dekádách.
8. Vakuum pohltí vesmír
Někteří vědci v poslední době počítají s teorií, že ve vesmíru existuje bublina s absolutní nicotou. Takové vakuum by mohlo zničit vesmír rychlostí světla. Včetně Země.
9. Lidstvo žije v simulaci
Vědci uvažují také o možnosti, že by bylo lidstvo pouze pokusným králíkem vyšší vesmírné inteligence. Jde spíše o esoterické úvahy. Na podobné téma byly natočeny filmy Matrix nebo Truman Show. Nick Bostrom o této variantě hovoří proto, aby se lidé neomezovali pouze na myslitelné varianty „našeho místa na světě“.
10. Tyran podkope globální stabilitu
Den po zvolení prezidenta Donalda Trumpa vědci v CSER diskutovali o tom, co to znamená pro geopolitickou stabilitu a zda představuje existenční riziko pro Zemi. Také pro brexitu se o možných následcích v Cambridgi diskutovalo.
Některé výsledky voleb mohou omezit vědeckou spolupráci, která za zabývá globálními fenomény, jako jsou změny klimatu nebo odzbrojení.
„Po zvolení Trumpa jsme se odklonili od světa, kdy vědecká fakta v debatě něco znamenají. To snižuje naší schopnost vypořádat se s různými formami ohrožení. Zvyšuje to globální riziko,“ míní Julius Weitzdörfer z CSER. Lidstvo se stává „postfaktické“, kdy nesleduje výsledky ověřitelných faktů.
Dále čtěte:
