Národní muzeum zrestaurovalo téměř 150 předmětů připomínajících buddhistickou éru Afghánistánu.
Lubomír Novák se do Afghánistánu od roku 2014 podíval celkem čtyřikrát. Zatímco během prvních návštěv jezdil z kábulského letiště na českou ambasádu autem, předloni už musel vojenským vrtulníkem. A že by zašel do města na trh? Nepřipadalo v úvahu. „Bezpečnostní situace v Kábulu se postupně zhoršila,“ říká Novák.
Projděte si fotogalerii:
Jako specialista oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea se staral o převoz vzácných předmětů z Afghánistánu do Prahy a zase zpátky. Poslední letoun z Kbel odletěl na konci loňského roku. Šlo o 145 položek z druhého až osmého století našeho letopočtu připomínajících buddhistické dějiny země před příchodem islámu. „Největší byla jeden a půl metru velká socha Buddhy z břidlice, která vážila 200 kilogramů. Nejmenší pak mince, korálky či náhrdelník z perliček velkých jako špendlíkové hlavičky,“ vypočítává Novák.
Většinu věcí loni vystavili v Náprstkově muzeu. Praha za zápůjčku nemusela platit, s Afghánským národním muzeem se domluvila, že na oplátku předměty v dezolátním stavu zrestauruje, čímž je zachránila. „Například sošky z nepálené hlíny bylo třeba stabilizovat, dvě nástěnné malby jsme ani nestihli vystavit – potřebovaly velmi náročnou restauraci,“ upřesňuje Novák. Na záchraně se podílelo deset odborníků, tedy téměř celý restaurátorský tým Národního muzea.
Zrestaurované artefakty v Afghánistánu poučí školáky. (Foto: Archiv)
S mírnou nadsázkou se dá říct, že čeští odborníci pomohli v boji s radikálními islamisty. Některé skupiny totiž náboženské předměty záměrně devastují. Stačí připomenout rok 2001, kdy Tálibán v Bamjánském údolí odstřelil dvě obří sochy Buddhy, jejichž stáří archeologové odhadovali na více než 1500 let.
Zachráněné artefakty mají v Afghánistánu sloužit školním výpravám, které do muzea přicházejí, jako připomínka bohatých dějin před příchodem islámu. „Pokud té zemi nějak pomoct, tak zlepšením tamního vzdělání, protože hloupá společnost se lépe ovládá,“ myslí si Novák.
Samotná budova Afghánského národního muzea výrazně pocítila roky sovětské „pomoci“ i pozdější vládu Tálibánu. Stavba byla během bojů téměř zničena a v jejích troskách přežívala řada Kábulanů. Afghánští historici dnes tvrdí, že se tehdy ztratilo 60 až 80 procent muzejních sbírek. Většina předmětů se dostala na černý trh, část u sebe schovali prchající archeologové.
Doba měděná
Většina restaurovaných předmětů byla nalezena v letech 2012 a 2013 v lokalitě Mes Ajnak, kde v posledních letech probíhaly mezinárodní záchranné vykopávky. V rámci provinčních rekonstrukčních týmů se jich pod ochranou českých vojáků zúčastnilo i několik českých odborníků.
V místě je velmi bohaté naleziště mědi, o něž má zájem Čína. Afghánistán peníze potřebuje, takže by chtěl těžbu povolit co nejdříve. Jenže to by znamenalo zničení veškerých dosud neodkrytých archeologických památek.
V kábulském muzeu se během války schovávali i místní. (Foto: Archiv)
„V Česku, osmkrát menší zemi, než je Afghánistán, máme dvousetletou historii archeologie, v Afghánistánu začala až ve 20. letech minulého století. Přitom se tam nestaví, potenciál pro archeologii je veliký, mají větší šanci na systematické výzkumy,“ přibližuje Novák. Zároveň dodává, že v etnicky roztříštěné zemi, kde pomalu každý má zbraň a centrální vláda nekontroluje velké části území, v nejbližší době nenastane situace, která by zaručovala bezpečí badatelů.
Čeští restaurátoři nicméně přispěli k tomu, že se o lokalitě Mes Ajnak dozvědí i jiné země. Podle Nováka některé zachráněné předměty Kábul zapůjčí do Francie a Japonska. Historici doufají, že i taková osvěta pomůže, aby se v oblasti zatím netěžilo.
Chybějí chemikálie
Buddhistické artefakty z Kábulu do Prahy a zpátky převezla česká armáda ve svých dopravních letounech Airbus A319. S nimi se do Česka dostalo i několik afghánských historiků. Poprvé v životě tak viděli, jak vypadá restaurátorská práce na světové úrovni. Podle Nováka v Afghánistánu totiž nemají k dispozici potřebné chemikálie ani dovednosti.
Vojsko dopravilo do Prahy skoro 150 předmětů. (Foto: Archív)
Hlavní problém ale byl a je a určitě ještě dlouho bude bezpečnost. V trezorech Afghánského národního muzea leží dost zlatých a jinak cenných předmětů, které by mohli nejrůznější ozbrojenci uloupit a výhodně prodat. Objekt proto nepřetržitě střeží armáda.
Novák v té souvislosti zmiňuje především hnutí Dá’iš neboli Islámský stát. Své operace financuje mimo jiné z peněz, které vydělá rozprodáváním kulturního dědictví Sýrie a severního Iráku. Přestože na tenhle „byznys“ platí embargo.
Přečtěte si další články autora:
