Prostor pro nohy vzadu je pro asijské zákazníky symbolem luxusu, třebaže si řídí sami. Automobilky jim vycházejí vstříc prodlouženými variantami modelů nejrůznějších tříd.
Na právě probíhajícím autosalonu Auto China 2016 v Pekingu není o premiéry nouze. Vedle domácích výrobců zde prezentují své žhavé novinky rovněž evropské automobilky. Některé premiéry, jako třeba nové Audi TT RS se čtyřsetkoňovým pětiválcem, jsou určené globálnímu publiku. Jiné vznikly speciálně pro čínský trh. A Evropanovi se mohou jevit obtížně uchopitelné. Často se jedná o modely, které známe i z našich silnic, ale v prodlouženém provedení. Nepředstavuje si ale klasické limuzíny.
Prodlužují se všechny kategorie
Třeba BMW X1, typický „malý“ prémiový crossover. Mnichovská značka vystavuje v Pekingu variantu X1 Long wheebase (dlouhý rozvor náprav). Vyrábět se bude ve společné továrně firem BMW a Brilliance v Shenyangu a zákazníci si budou moci vybírat ze tří benzinových motorů. Hlavní je ale prostor vzadu – při délce 4,56 m je toto BMW X1 o 12 centimetrů delší než standardní verze.
Ze stejného soudku jsou také tři nové varianty evropských prémiových sedanů Audi A4, Mercedes-Benz třídy E a Jaguar XF. V případě Audi se vzdálenost mezi osami přední a zadní nápravy natáhla o devět centimetrů, u německého a britského modelu vyšší střední třídy dokonce o shodných 14 cm.
To jsou ale jen aktuální premiéry. Pravda je, že řada původně evropských modelů prodávaných v Číně má svoji prodlouženou variantu, od malých sedanů až po luxusní SUV. Čínská preference dlouhého rozvoru dokonce stojí za vznikem Škody Superb. Automobilka to ve své době zbytečně nezdůrazňovala, ale prodloužená platforma PL45+, na níž Superb stál, byla původně zkonstruována pro čínskou verzi Passatu B5.
Pro nás je luxusem výkon, pro Číňany prostor vzadu
Proč si Číňané tolik potrpí na natahované karoserie a nekoupí si rovnou o třídu větší model? Pro vysvětlení musíme daleko do minulosti. V Evropě se automobil zpočátku rozmáhal jako „sportovní“ zábava dobře situovaných gentlemanů – a malá část z původní fascinace technikou, rychlostí a prestiží nám zůstala dodnes. Proto automobilky i u běžných modelů kladou důraz na dynamiku a jízdní vlastnosti a v marketingové komunikaci často zdůrazňují požitek z řízení.
V Asii (nikoliv jen v Číně) byla situace jiná. Automobily se tam více rozmohly až v době, kdy přestaly být sportovním náčiním a plnily roli dopravního prostředku. Tomu odpovídal i způsob jejich používání. Řízení auta byla nikoliv radost, ale práce, která se přenechávala zaměstnanci nebo poddanému. Majitel cestoval zásadně vzadu a evropský koncept radosti z řízení nebo obecněji z interakce se strojem byste mu vysvětlovali dost obtížně. A podobně jako nám zůstal v historické paměti otisk automobilismu coby šlechtické zábavy, pro asijské zákazníky zůstává kdesi v kolektivním podvědomí automobil „šlechtickým“ dopravním prostředkem. Nadbytek prostoru pro nohy vzadu nevnímají ani tak jako praktické kritérium jako znamení luxusu. Navzdory tomu, že i oni si dnes řídí většinou sami.
Vedle Jaguaru XF (titulní foto) se letos v Pekingu představují také prodloužené verze Audi A4, BMW X1 a Mercedesu třídy E
Přijde vám to úsměvné? Čínský motorista by sotva chápal, proč při našem hustém provozu a všudypřítomných radarech řešíme výkon motoru nebo maximální rychlost jako významná kritéria, podle kterých auta vybíráme a jimiž se před známými chlubíme. Ačkoliv si rádi namlouváme opak, při výběru auta si zpravidla nepočínáme o nic racionálněji než Číňané. Liší se jen soubor parametrů, kterými si svoji emotivní volbu zdůvodňujeme.
Čtěte dále:
Jachty nejdou na odbyt, boháči si je raději půjčují
Osobní Jumbo Jet? Airbus a Boeing prodávají VIP verze letadel
