Fenomenální paměť není žádnou tajemnou schopností nadaných jedinců. Dá se jednoduše natrénovat, vzkazují vědci a doporučují po staletí osvědčenou metodu. Záleží jen na způsobu práce. Jak ke svému překvapení zjistili v nedávném výzkumu, mezi mozky „šampionů paměti“ a zapomnětlivých lidí prakticky není rozdíl.
Schopnost vybavit si báseň nebo vyvolat z paměti zamíchaný balíček karet je možná daleko přirozenější, než se na první pohled jeví. Podle aktuální studie, již uveřejnil americký odborný deník Neuron, mozky 17 z 50 světových šampionů s nejlepší pamětí se podobají mozkům lidí s jen průměrnou pamětí. Některé odlišnosti mezi oběma zkoumanými skupinami sice jsou, autoři studie nicméně zjistili, že mozky jedinců, kteří si osvojili strategie svých zdatnějších kolegů, začaly vykazovat podobnou jedinečnou aktivitu i vzorce konektivity.
Cestu k lepší paměti odhalila magnetická rezonance
Rozdíl mezi mozky „paměťových šampionů“ a běžnými lidmi (srovnatelné inteligence a stáří), je „rozložený a jemný,“ popisuje spoluautor studie Martin Dresler, profesor neurovědy z oddělení psychiatrie Institutu Maxe Plancka. Zmíněné odlišné faktory vědci zaznamenali spíše v aktivitě mozku než v jeho struktuře.
Výzkumný tým v mozku určil 71 oblastí a šest sítí, o nichž soudí, že se podílejí na paměti, a sledoval aktivitu jak mezi nimi, tak uvnitř každé z nich, a to u „paměťových šampionů“ i u jedinců, kteří s pamětí nijak zásadně nepracovali. Příslušníky obou skupin vědci pozorovali jednak v klidu a jednak při plnění paměťového úkolu. U účastníků se super pamětí zjistili, že všichni pracovali podle podobných vzorců mozkové činnosti. Tato činnost byla dostatečně výrazná na to, aby je vyčleňovala z průměru, ale na druhou stranu nebyla natolik význačná, aby z ní šlo usuzovat na jakoukoli zvláštní dispozici. „Čekali jsme, že najdeme nějaké zjevnější rozdíly v anatomii mozku a paměťové struktuře, ale to se nestalo. Mozky těchto lidí vypadají docela normálně – jako váš nebo můj,“ přiznal Dresler americkému deníku Business Insider s tím, že byl s kolegy dost překvapený.
Vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby, tvrdí Stephen Hawking
V první části výzkumu vědci vyzvali 17 šampionů a kontrolní skupinu netrénovaných lidí, aby si vybavili seznam 72 slov, který jim předtím dali přečíst. Zatímco šampioni vyvolali z paměti v průměru 71 výrazů, netrénovaní účastníci si vzpomněli jen přibližně na 40 slov. Před zadáním úkolu a během jeho plnění vědci s pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) skenovali mozky příslušníků obou skupin ve snaze objevit nervovou činnost, která by šampiony odlišovala od zbytku. Následně vědci přizvali další skupinu 51 „normálních“ účastníků, které rovněž vyzvali, aby si vybavili seznam 72 slov, což s očekávaným výsledkem učinili.
Umění zapojit „to správné“ centrum
Poté výzkumníci tyto účastníky rozdělili do tří skupin – jedné, jejíž členové paměť neprocvičovali, další s účastníky, kteří absolvovali krátkodobý trénink, a třetí, jejíž členové studovali metodu, o níž jim šampioni řekli, že se jim osvědčila.
Jedná se o známou metodu zvanou „loci“ nebo také „paměťový palác“
„Její podstata je v tom, že si představíte vám důvěrně známé prostředí – může to být váš byt, pokoj, nebo cesta z domova do vaší kanceláře, zkrátka jakékoli prostředí,“ vysvětluje Dresler. Cokoli si chcete zapamatovat, si poté spojíte s jedním bodem kdekoli ve zvoleném známém prostředí. Dresler ujišťuje, že jde o prověřenou fungující strategii, kterou se prokazatelně lze naučit.
| Začal Týden mozku |
|---|
| Akademie věd ČR pořádá od dnešního dne akci s názvem Týden mozku. Během jedinečného cyklu přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách vystoupí v budově AV ČR na Národní třídě v Praze 14 předních českých odborníků v oboru teoretických i klinických neurověd. je součástí Brain Awareness Week (BAW) - celosvětové kampaně na zvýšení obecného povědomí o přínosech výzkumu mozku. |
Její úspěšnost zřejmě souvisí s tím, že se lidé naučili zapamatovat si mapy a místa, čímž rozvinuli ty oblasti mozku, které člověku pomáhají vybavit si směry. Právě těchto oblastí mozku daná metoda využívá. Metodě paměťového paláce se lidé učili už ve středověku a využívali ji zejména dávní řečníci, kteří si s její pomocí zapamatovali i mnohahodinové proslovy.
Po šesti týdnech tréninku o 30 minutách denně si příslušníci skupiny s běžnou pamětí výrazně zlepšili svou schopnost vybavit si dlouhé seznamy slov. Ve skutečnosti se zlepšili natolik, že se téměř vyrovnali šampionům (70 až 72 slov). A jak potvrdily scany fMRI, spolu s tím se začali podobat šampionům i způsobem mentální činnosti.
Ba co víc, účastníci „pilné“ skupiny si svou nově nabytou schopnost udrželi. Potvrdili to při opětovném testu čtyři měsíce po šestitýdenním tréninku. „Jakmile si tuto metodu jednou osvojíte, jen tak ji už nezapomenete,“ ujišťuje Dresler.
Dále čtěte:
