Menu Zavřít

Když dělnice nevidí dva roky své děti. Přijedou za ní do továrny na prázdniny

8. 5. 2017
Autor: CC0 via Pixabay

Pracovat v továrně v Číně znamená pro miliony dělníků a dělnic, že celé měsíce neuvidí svou rodinu, své děti. Má to změnit pilotní projekt, který děti doveze na prázdniny k továrně, a dělníci se vidí se svými potomky alespoň po práci.

Už nemám strach, že mě můj syn nepozná, až přijedu na Čínský nový rok na dovolenou domů, těší se na změnu Jang Tung-mej, šestadvacetiletá dělnice, která pracuje na jihu Číny v továrně, kde se vyrábí hračky pro celosvětové značky Disney, Mattel a další.

Kdy se v Číně slaví počátek nového roku
28. leden 2017 rok kohouta
16. únor 2018 rok psa
5. února 2019 rok prasete
25. ledna 2020 rok krysy
12. února 2021 rok buvola

Její dva synové, kterým jsou dva a čtyři roky, žijí s prarodiči v provincii Henan asi tisíc kilometrů daleko. O letních prázdninách měli možnost matku vidět, jež pracuje v provincii Kuang-tung. Účastnili se pilotního projektu neziskové organizace ICTI Care.

Dovezla 85 dětí ve věkovém rozpětí 4 až 13 let do blízkosti dvou továren na hračky, kde je ubytovala a živila, aby mohli vidět své rodiče alespoň večer po práci. I když se pro tento rok počítá s rozšířením projektu, zůstává jen kapkou v moři.

Lidí, kteří z chudých zemědělských oblastí Číny jezdí do průmyslového jihu země, je podle neziskové organizace China Labour Bulletin se sídlem v Hongkongu 282 milionů, což je asi třetina čínské pracovní síly.

„Měli jsme šanci být dohromady jako rodina,“ zhodnotila minulé léto Tung-mej pro britský Guardian. Měsíční příjem má okolo 3 000 jüanů (10 800 korun). Její manžel pracuje v nedaleké fabrice také. „Práce, pak večeře jako rodina. To jsme dříve nezažili,“ dodala. Rozdělených rodin kvůli práci jsou v Číně miliony.


Práce v Číně se pro zahraniční výrobce prodražuje. Čtěte:

Šití v Číně se začíná prodražovat. Textilní firmy se vrací do Evropy Výroba oblečení v čínském Pekingu


Podle vládních odhadů asi 9 milionů dětí do 16 let žije „opuštěno“ na venkově, zatímco jejich rodiče odcestovali tisíce kilometrů za prací na jih. Žijí s prarodiči, příbuznými nebo u přátel rodičů.

„Rodiče z chudších oblastí Číny si mohou dovolit přijet domů jen jednou za rok, nebo dokonce jednou za dva roky,“ řekl Brise Lee, manažer organizace ICTI Care. „Vztahy mezi rodiči a dětmi jsou oslabené.“

Je třeba reformy

I když je tato snaha propojovat rodiče s dětmi alespoň během letních prázdnin užitečná, čínská společnost potřebuje v tomto ohledu sociální reformu, míní docentka pro komunikaci Cara Wallisová z texaské A&M University.

Pekingská vláda musí podle ní překonat rozdělení společnosti, která žije na venkově a ta část, jež pracuje ve městech. „Je třeba strukturálních reforem zejména pro venkovské oblasti a spravedlivější sociální financování. Například kvalitní vzdělání pro děti dělníků, kteří migrují za prací,“ uvedla Wallisová.

Zejména jde o reformu registračního systému domácností Chu-kchou, kdy rodiče nechávají děti v rodných oblastech, protože jinde nemají přístup k zdravotní péči ani vzdělání. Z dosavadních reforem profitují spíše bohatší Číňané, ti nejchudší dělníci s dětmi ne.

MM25_AI

Čtěte, jak se v Číně daří českému Home Creditu:

Šéf čínského Home Creditu: Číňané si u nás půjčují hlavně na mobily

 Ondřej Frydrych


  • Našli jste v článku chybu?