Časy se mění a ani žalář na drsné Sibiři již není synonymem nezměrného utrpení. Alexandr Solženicyn, který scénu gulagů literárně důkladně zmapoval, by se asi divil. V jednom z nejdrsnějších trestaneckých zařízení, Kolonii číslo 3 poblíž Omsku, totiž trestanci začali cvičit jógu. Pomáhá jim udržet si psychickou a emoční rovnováhu.
Nedostatek jídla, zima, omrzliny a mučení, tak Solženicyn popisuje podmínky v sibiřských lágrech během stalinské éry ve své knižní sérii Souostroví Gulag. Zdá se ale, že už i na ruský dálný východ začíná lehce doléhat závan „vězeňského humanismu“ dobře známého z liberálních skandinávských zemí.
Psychická a emoční rovnováha chovanců zřejmě leží na srdci vedení trestanecké kolonie číslo 3 poblíž Omsku. Ta je domovem pro celkem 1300 zločinců. Nejedná se o žádné lidumily, právě naopak. Všechny z nich lze bez nadsázky označit za nebezpečné či brutální. V kolonii si odpykávají minimálně desetileté tresty vrazi, násilníci a pachatelé loupežných přepadení. Kromě toho, že v kolonii pracují (jak jinak si taky představit pořádný sibiřský lágr bez nucených prací), mohou i relaxovat. K dispozici mají knihovnu a promítací sál vězeňského kina. Vedení zařízení ale experimentuje i se spirituálnější formou odpočinku: chovancům totiž nabízí kurzy jógy.
Z Ruska dále čtěte:
Rusko schválilo plán privatizace. Získat chce 7 miliard korun
Odliv kapitálu z Ruska se loni opět prudce snížil
„Jóga chovancům pomáhá získat psychologickou a emoční stabilitu,“ sdělil místnímu plátku Siberian Times zástupce ředitele věznice Alexej Golikov. Jak Golikov zmiňuje, každý vězeň z kolonie po odkroucení trestu vyjde poznamenán, nutno podotknout, že ne v pozitivním smyslu slova. Jóga negativní zážitky z vězení zmírňuje.
„Máme dobré výsledky. Vězni jsou duševně mnohem stabilnější a mnohem méně se snaží o to narušit pravidla kolonie,“ pochvaloval si praxi novinářům Golikov, který jako správný bachař oceňuje vězně, kteří dodržují disciplínu. A jógu si chválí i někteří Golikovovi svěřenci. „Je to výborná relaxace,“ libuje si vězeň jménem Michajl. „O józe jsem slyšel i dříve, nikdy mne ale opravdu nezajímala, než jsem se sem dostal. Moje první lekce proběhla právě zde, v trestanecké kolonii,“ doplnil.
Ruská Sibiř je drsná. Přečtěte si, jak na ní neuspěli klonovaní psi z Koreje: