Na první pohled není o co stát. Skvrna plísně skrývající se za sklem v kruhové platové krabičce. Jenže tenhle předmět se příští měsíc vydraží na aukci v Londýně nejméně za čtyři tisíce liber (130 tisíc korun). Vzorek plísně, přesněji houby Štětičkovce žlutavého, totiž přepsal dějiny a přispěl k záchraně milionů životů po celém světě.
Letos uplyne 89 let od doby, co Alexander Fleming náhodně objevil penicilin, když si během úklidu všiml, že do jedné misky se dostala plíseň, jež zabíjela mikroby. Vzorky houby z objevu, který později zachránil miliony lidských životů, si Flaming ponechal.
Vzorek originální plísně v londýnské aukci však není žádný unikát. To by byla jeho cena několikanásobně vyšší. Když přitom podobný kus s Flemingovou plísní šel do aukce v roce 1996, vydražil se za (přepočteno na dnešní hodnotu peněz) za 41 tisíc liber, tedy více než desetkrát dráže. Vzorek tehdy koupil výrobce léčiv Pfizer v domnění, že se jedná o jeden z mála kusů. O dražbě informovala britská televize BBC a od té doby se objevilo mnoho vzorků – historici tak zjistili, že Fleming rozdával svojí plíseň „jako karty“, píše server Quartz.
Proto třeba předloni se jeden ze vzorků vydražil už podstatně levněji za 4720 liber. „Suvenýr“ dostali Flemingovy sousedé za to, že pomohli zabránit krádeži v domě skotského vědce. A to jen krátce před Flemingovou smrtí v roce 1955.
Fleming věnoval originální vzorky za služby v jeho laboratoři, řadě slavných osobností či lidem, jichž si vážil. Kupříkladu papeži Piovi XII., britské královně Alžbětě II. a jejímu manželovi princi Philipovi (ten dostal hned dva – „další z těch hrozných věcí?“ stěžoval si), britskému premiérovi Winstonovi Churchillovi, americkému prezidentovi Franklinu Delano Rooseveltovi nebo herečce Marlene Dietrichové.
Úspěch penicilinu | |
---|---|
1 % | úmrtí během 2. světové války se připisuje bakteriálnímu zápalu plic. |
18 % | dosahoval tento podíl v 1. světové válce - před Flemingovým objevem. |
73,6 miliardy | jednotek činila celosvětová spotřeba antibiotik v roce 2010. |
36 % | o tolik stoupla spotřeba antibiotik mezi roky 2000 a 2010. Za růstem stojí hlavně země jako Brazílie, Čína, Indie či Rusko. |
Zdroj: ScientificAmerican, Lancet
Čtěte dále: