Pro každého, kdo kdy snil o nesmrtelnosti, přišli vědci se špatnou zprávou. Člověk podle nich nemůže žít déle než zhruba 115 let. Neházejte ovšem flintu do žita – ne celá vědecká obec se s tímto názorem ztotožňuje.
Délka lidského života se prodlužuje nepřetržitě od 19. století. Alespoň tehdy začala růst ve Velké Británii – kolébce průmyslové revoluce (viz graf). Aktuálně se průměrný pozemšťan narozený loni dožije 71,4 let (Češi a Češky, jste na tom lépe – 78,8 let). Po tak dlouhé době si člověk zvykl, že mladší ročníky si užijí světa déle než on; a nenapadlo by ho, že délka lidského života má své hranice.
Vývoj průměrné délky dožití Velké Británie a ČR
Zdroj: OurWorldInData.Org
Jenže studie zveřejněná ve středu ve vědeckém časopise Nature tvrdí, že existuje „maximální lidská životnost“. Tedy strop, přes který se již lidský život nemůže přirozeně dostat. Nacházet se má někde kolem 115 let. To odpovídá věku nejstaršího člověka v nejrozvinutějších zemích (USA, Japonsko, Británie, Francie), a jak vědci poukazují – tento věk se od roku 1995 již nezvyšuje, naopak mírně klesá.
Faktory prodlužující život – hlavně lepší medicína – podle studie s přibývajícími roky ztrácí svůj význam. „U lidí nad 105 let už ani medicína nedokáže zázraky, ale bude se nadále zvyšovat počet lidí, kteří mají přes sto let,“ částečně optimisticky tvrdí jeden z autorů studie Jan Vijg.
Pouze hrstka lidí může žít déle. Šance, že se najde jeden člověk, který překoná 125. narozeniny, je jedna ku deseti tisícům, tvrdí dále studie. Dosud nejdéle prokazatelně žila Francouzka Jeanne Calmentová, jež zemřela v roce 1997 ve věku 122 let a 164 dní.
Jeanne Calmentová, dosud prokazatelně nejdéle žijící člověk v historii. Na snímku na svých 120. narozeninách. Nikdo jiný na světě dosud tuto metu nepřekonal. (Zdroj: Profimedia.cz)
Že má lidský život své limity, nasvědčují také experimenty na zvířatech. „Myši mají sklon se dožívat tisíce dní, psi pěti tisíc dní,“ říká podle serveru BBC Jay Olshansky. „Rovněž člověk se blíží přirozenému limitu dožití,“ dodává americký biodemograf, který tento názor zastává již přes čtvrt století.
Celé téma je ovšem dosti kontroverzní. Zatímco někteří badatelé se závěrem studie souhlasí, jiní nikoli. Další americký biodemograf James Vaupel ji dokonce označil za „parodii“. Badatelé podle něj kdysi mnohokrát vymezili limit pro lidské dožití – na 65, 85, poté na 105 let. A historie jen prokazovala, jak se mýlili.
Zda se trojice autorů – Dong Xiao, Brandon Milholland a Jan Vijg – plete i tentokrát, budou moci rozřešit až příští generace.
