V roce 1967 se nechal profesor psychologie James Hiram Bedford zmrazit. Respektive po své smrti, když 12. ledna 1967 zemřel na rakovinu ledvin. Od té doby funguje takzvaná kryonika, a je to stále velmi dobrý byznys.
Ano, pan Bedford tu je. To je standardní odpověď zaměstnanců firmy Alcor Life Extension Foundation, jež sídlí ve městě Scottsdale v Arizoně, pokud se zeptáte na někoho z jejich klientů.
Ti jsou sice medicínsky po smrti, ale zde se nechali zmrazit v naději, že se v následujících dekádách podaří vyvinout takové technologie, které umožní tělo oživit. O profesora Bedforda se stará Alcor už od roku 1991. Ve své kryonické fázi oslavil padesáté narozeniny.
Tři stovky zmrzlých
Právě on je prvním ze tří stovek těl (a mozků), jež jsou hluboce zamrazeny ve třech komerčních kryonických centrech. Kromě Alcoru to je Cryonics Institute v Clinton Township ve státě Michigan. A třetím je ruský KrioRus nedaleko Moskvy.
Další tři tisícovky lidí po celém světě už podepsaly smlouvu, že mají být po smrti zmrazeni až na teplotu mínus 196 stupňů Celsia. Příznivci kryoniky, která nemá vědeckou oporu v tom, že bude fungovat, místo smrti hovoří o „deanimaci“.
Jak žít déle. Čtěte více:
Chcete žít déle? Jezte chilli papričky
Tělo se nejprve ochlazuje ledem, pak je napuštěno takzvaným kryoprotektivním roztokem a nakonec podchlazeno tekutým dusíkem. Chemikáliemi se má docílit toho, že buňky nebudou mrazem poškozeny. V této formě v cisterně s tekutým dusíkem klient leží hlavou dolů až s dalšími pěti sousedy a vyčkává na pokrok vědy.
„Za padesát až sto let bude věda schopna vrátit těmto lidem život,“ řekl šéf Alcor Max More. Podle něj ani před 50 lety nebyla medicína na takové úrovni jako je dnes, proto je pravděpodobné, že za dalších pět dekád dokáže člověka oživit a případně i vyléčit ze smrtelné choroby.
Falešná naděje
Vědci se na tyto snahy o nesmrtelnost dívají skepticky. „Reanimace je falešná naděje, který přesahuje příslib technologií a je určitě nemožná se zmrazenou mrtvou tkání, kterou nabízí „kryonický“ průmysl,“ napsal neurolog Michael Hendrics pro prestižní MIT Technology Review.
Podle profesora Hendricse je nemožné obnovit funkci mozku. A těžko lze sympatizovat s někým, kdo je ochoten za zmrazení mozku zaplatit 80 tisíc dolarů (asi 2 miliony korun). „Ti, kdo profitují z této (falešné) naděje, si zasluhují náš hněv a opovržení,“ napsal biolog.
Až čtyři miliony korun
Ceny za naději na nesmrtelnost se různí. Například v Itálii zájemci platí od 28 tisíc eur až po 150 tisíc eur, což je více než 4 miliony korun, uvedla agentura ANSA.
V listopadu 2016 zaujala média zpráva, že britská dívka, jež ve 14 letech zemřela na rakovinu, dostala od soudu před smrtí souhlas ke kryonickému uchování těla. Zmrazení podle deníku Guardian stálo v přepočtu 1,2 milionu korun. Tělo dívky mělo být uloženo u Cryonics Institute.
Šéf institutu Dennis Kowalski tvrdí, že jeho organizace je nezisková a negarantuje, že vás v budoucnu oživí. Profesor neurologie Clive Cohen na londýnské King´s College varuje, že celý proces kryoniky je eticky velmi sporný.
„Neexistuje žádný důkaz, kromě obojživelníků a tkáňových řezů, že něco z toho funguje,“ vzkázal těm, kteří uvažují o investici do nesmrtelnosti. Astrofyzik Martin Rees označil zastánce kryoniky jako směšné lidi, které není třeba brát vážně.
Každopádně ani první „kryoastronaut“, doktor Bedford, na tom není nejlépe. V roce 1991 při jeho převozu do současného působiště u firmy Alcor bylo zaznamenáno, že jeho pokožka v horní polovině těla zahnívá, nos mu odpadl a jeho hrudník praskl, uvedl server Quartz. Přitom bývalý prezident firmy Alcor Mike Darwin hovořil o euforii a vzrušení, když viděl tohoto průkopníka kryoniky „neporušeného“.
Z rubriky light dále čtěte: