Nůžky mezi chudými a bohatými se neustále rozevírají. Říká se to i v Německu, realita je ovšem jiná. Příjmová nerovnost u našich západních sousedů neroste už deset let. Ukazuje to výzkum neziskové organizace Cologne Institute for Economic Research.
Mzdy nejchudších obyvatel rostly v posledním desetiletí rychleji než u nejbohatších vrstev, ukazuje zmíněná studie. Příjmová nerovnost tak zůstala více méně stejná. Německu se podařilo zastavit, do určité míry dokonce obrátit, dosavadní trend, píše institut.
Nerovnost příjmů začala v Německu – stejně jako v dalších vyspělých zemích – významně růst v 90. letech. Firmy začaly mít větší zájem o kvalifikované pracovníky a nabízely jim stále vyšší mzdy. Naproti tomu nekvalifikovaným zaměstnancům vyrostla konkurence z jiných států, kterým Němci otevřeli svůj pracovní trh, tvrdí institut.
Stagnující nerovnost příjmů v Německu potvrzují i data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v grafu na konci článku. GINI index Německa od roku 2005 skutečně nevzrostl.
Jedno z možných vysvětlení vidí studie v aktivní roli státu v přerozdělování. Čím vyšší je příjem Němců, tím nižší dostávají benefity od státu a naopak. Jeden z faktorů, který může dále podpořit snížení příjmové nerovnosti, je zavedení minimální mzdy ve výši 8,5 eura na hodinu z loňského ledna, dodává agentura Bloomberg.
I tak zůstává v Německu – opět podobně jako ve zbytku vyspělého světa – koncentrace bohatství v rukou malé části obyvatel. Horních deset procent vlastní 60 procent celkového majetku v zemi. Jejich příjmy představují 30 procent celkových příjmů.
GINI index (po zdanění a transferech) Německa 1992-2013
GINI je nejběžnější ukazatel příjmové nerovnosti. Může dosahovat hodnot od 0 (absolutní rovnost) po 1 (absolutní nerovnost). Zdroj: OECD