Obrazem: létající kolos z Ukrajiny přistál v Praze

10. 5. 2016

Za značného zájmu veřejnosti přiletěl na ruzyňské Letiště Václava Havla obří dopravní letoun Antonov An-225 Mrija. Naloží zde generátor od plzeňské firmy Brush Sem, se kterým ve čtvrtek ráno odletí do australského Perthu.

Přílet šestimotorového hornoplošníku z Ukrajiny přilákal na ruzyňské letiště i do jeho okolí zástupy fanoušků. Řadami lidí byly obsypané nejen obvodové ploty letiště a nedaleký val s výhledem na křížení drah 06/24 a 12/30, ale i plochy uvnitř aerodromu. Nezaměnitelnou siluetu vyhlíželi ze střechy své letištní stanice i hasiči; s očima upřenýma k obloze čekali také stavební dělníci, kteří pracují na opravě pojezdové dráhy; a k tomu bezpočet pozemního personálu v reflexních vestách.

Mrija přistála na dráze 24; všimněte si přihlížejících u plotu

Přistání se neobešlo bez malého dramatu. V užívání byla zrovna dráha 12 (od Kladna), u které také všichni čekali. Mnozí z nás sledovali přiblížení Mrije na chytrých telefonech v aplikaci Flightradar24. Hranici překročila nad Libercem v obvyklé „předávací“ hladině FL250 (přibližně sedm kilometrů) a zamířila k jihu. Možná víc k jihu, než by odpovídalo kurzu dráhy 12. A když se ikona na displeji mobilu stočila k Neratovicím, nebylo pochyb – Mrija dostává od řízení letového provozu vektory na dráhu 24! (To je ta obvykle nejpoužívanější, na kterou se přistává od východu.) Následoval téměř panický přesun lidí i vozidel. Nedivili bychom se, kdyby při tom všeobecném úprku došlo i k nějakému drobnějšímu porušení jindy přísně dodržovaných pravidel pohybu v prostorách letiště. My zástupci médií a účastníci fotoexkurze jsme vyskákali z autobusu právě včas, abychom spatřili kolos na krátkém finále.

Posádka pozdravila shromážděné publikum ukrajinskou vlajkou

Po dosednutí Mrija dojela na konec dráhy 24, kde se otočila a opět po dráze pojížděla na plochu u kargo terminálu. Ve středu od devíti hodin ráno by mělo probíhat nakládání asi 120tunového generátoru, se kterým Antonov An-225 odletí ve čtvrtek brzy ráno do Perthu v Austrálii. Cestou ho čekají technická mezipřistání v Turkmenbaši, Hajdarábádu a Jakartě. Do cíle dorazí podle letového plánu až v neděli.

Hlavní podvozek má na každé straně sedm párů kol; některá jsou řiditelná

Větší než A380

Za největší dopravní letadlo světa bývá často označován Airbus A380. Zapomíná se přitom, že jeho rozměry jsou rekordní pouze mezi letadly určenými pro přepravu lidí. Antonov A-225 je ještě větší, alespoň co do půdorysu. Názorně to ukazuje infografika internetové Wikipedie:

Srovnání rozměrů velkých letadel. Autor: Clem Tillier, licence Creative Commons

Práce pro šest lidí

Mrija se vymyká obvyklým poměrům dopravních letadel nejen svou vlastní velikostí, ale i velikostí posádky. Zatímco moderní dopravní stroje včetně těch největších řídí dva piloti, posádka An-225 má celkem šest členů – nepočítaje „loadmastera“, který se stará o náklad. Vpředu sedí jako obvykle kapitán a první důstojník, jimž však asistují dva palubní inženýři, navigátor a spojař. Letoun je totiž produktem ruské konstrukční školy, která setrvávala u vícečlenných posádek ještě dlouho poté, co západ přešel na dvoumístné kokpity.

Konstrukce Antonovu An-225 vychází z modelu An-124. Má ale o 15 metrů delší trup i rozpětí křídla a charakteristické dvě svislé ocasní plochy, které stroji udělují nezaměnitelný vzhled. Navzdory majestátním rozměrům se dokáže otočit na dráze široké 60 metrů, protože některá kola 32kolového podvozku jsou řiditelná. Hlavní podvozek má na každé straně 14 kol, příďový používá konfiguraci 2×2. Zdrojem síly je šest motorů Progress D18, každý s tahem 229,5 kN. Letoun váží 285 tun prázdný a jeho maximální vzletová hmotnost dosahuje hodnoty 640 tun (o 65 tun víc než v případě Airbusu A380).

Přístup do nákladového prostoru zajišťuje výklopná příď, zadní cargo dveře Mrija nemá

Vnitřní nákladový prostor je přetlakovaný. Má objem 1300 m3 a je 6,4 m široký, 4,4 m vysoký a 43,35 m dlouhý. Teoreticky by se tak dovnitř s rezervou vměstnal třeba celý trup Boeingu 737.

Pohrobek vesmírného programu

Mrija měla původně nosit úplně jiné náklady. Konstrukční kancelář Antonov navrhla těžkotonážní speciál jako nosič raketoplánu Buran. An-225 poprvé vzlétl v prosinci 1988. Zpočátku se počítalo se dvěma kusy, nakonec však vznikl a dodnes létá jediný. A několik let to vypadalo, že z oblohy zmizí nadobro. Po pádu Sovětského svazu zamířila Mrija v roce 1994 k dlouhodobému uskladnění. V následujících letech posloužila jako „dárce orgánů“, její motory i avionika zamířily do jiných Antonovů. Postupná demontáž na díly a následné sešrotování se zdály být jejím nevyhnutelným osudem.

Mrija s sebou ‚vozí“ i vyklápěcí nájezdovou rampu; žebřík vede do pilotní kabiny

Na konci milénia se však objevily plány na využití obřího letounu ke komerční přepravě nadrozměrných nákladů. Mrija dostala modernější motory, navigační a komunikační systémy i klimatizaci. Podlaha a příďová rampa byly zesíleny, protože původní návrh nepočítal s přepravou těžkých břemen uvnitř trupu. Sedmého května 2001 se Antonov An-225 vrátil na oblohu a po úspěšné certifikaci zahájil svoji novou kariéru jako „náklaďák k pronájmu“.

Mrija létá s registrací UR-82060, druhé takové letadlo v provozu není

Ze základny na letišti Gostomel u Kyjeva vyráží Mrija s registrací UR-82060 několikrát do roka na vysoce specializované mise. Často při nich padají rekordy. Například v srpnu 2009 vezla Mrija do Arménie generátor, který i s paletou vážil 190 tun. To byl nejtěžší jednotlivý náklad v historii letecké přepravy. Mrija však také drží rekordy co do celkové hmotnosti přepravovaného nákladu (253 820 kg) i celkové hmotnosti nákladu přepravovaného komerčním letem (247 000 kg).

Antonov využívá spodní část výklopné přídě jako reklamní poutač

V České republice se ukrajinský kolos objevil již několikrát. Poprvé neplánovaně v roce 1989, kdy přistál v Praze kvůli poruše cestou z pařížského aerosalonu. Později se zde opakovaně zastavil již v rámci komerčního nasazení. V Praze byla Mrija naposled v roce 2006, ale loni se hned třikrát otočila v Ostravě pro náklad vojenské techniky.

Mrija v obležení fanoušků z řad personálu letiště, médií a účastníků fotoexkurze

Provozovatelem An-225 je společnost Antonov Airlines, která je jednou z divizí ukrajinského státního podniku Antonov. Vznikla už v roce 1989 s cílem nabízet komerční přepravu nákladů letouny Antonov An-124. Těch má aktuálně ve flotile sedm a provozuje i několik menších nákladních letadel vlastní konstrukce. Od května 2015 patří Antonov do státního koncernu Ukroboronprom.