Americkou angličtinu, včetně té oficiální mainstreamové, mají čekat v příštích desetiletích změny. Důvodem je stále rostoucí podíl přistěhovalců v zemi, obzvláště těch španělsky mluvících přicházejících z Latinské Ameriky. Změny v demografii budou mít dopad na mluvenou i psanou řeč, brzy tak budou součástí amerických slovníků výrazy jako „grincard“ nebo „la chota“.
Podle studie think-tanku Pew Research Center z konce minulého roku se demografie Spojených států v příštích 50 letech změní. Třetinu obyvatel budou tvořit přistěhovalci nebo děti přistěhovalců, dnes je to přitom čtvrtina. Asijská část populace má vzrůst o osm procent, hispánská o šest procent.
Americký lexikograf a lingvista Ilan Stavans v rozhovoru pro web vice.com uvedl, že demografické změny budou mít výrazný dopad na anglický jazyk v USA. 21. století pak nazval jako století imigrace.
„Do roku 2056 jazyk kvůli imigraci pohltí řadu neologismů – pojmů, které pochází z afrických či asijských jazyků, ze španělštiny a portugalštiny,“ tvrdí Stavans.
Změny také v gramatice a větné skladbě
Nejvýznamnější vliv má mít španělština, mnoho výrazů hispánského jazyka se stane součástí angličtiny hlavního proudu. Hlavní příčinou je imigrace z Mexika. I když v posledních letech mírně zeslábla, podle Stavanse „lákadlo jít na sever zůstává v Mexiku stejně silné jako dříve.“
Vliv Spanglish, jak se nazývá spojení anglického a španělského jazyka, je znatelný už dnes. Příkladem je slovo „grincard,“ pocházející z green card (zelená karta). Z ryze španělských slov mají mít k zapsání do anglického slovníku nejblíže výrazy jako „la chota“ (policie) nebo „la migra“ (hraniční stráž).
„Gramatika a větná skladba angličtiny se také změní v důsledku vysokého počtu Latinoameričanů v USA. Věty se netvoří stejným způsobem ve španělštině jako v angličtině. V románském jazyce také některé objekty mají rod. Například židle je ženského rodu. Již jsem slyšel lidi jí takto nazývat,“ dodává Stavans.
