Dnes už by možná tak kritický nebyl. Ovšem s nepříjemným krvežíznivým hmyzem by se mohl setkat i nyní. I když byly štěnice v 90. letech téměř vyhubeny, dnes se s nimi specializované firmy perou nejen v „ghettech“, ale třeba i na pražských sídlištích. A důvodem není jen to, že si škůdci vytvořili obranu proti většině používaných dezinsekčních přípravků.
Zlom přišel s novým tisíciletím. V roce 2009 už Václav Rupeš, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci, uvádí, že výskyt štěnic se meziročně zvyšuje až dvojnásobně. Rapidní nárůst zdůvodňuje i tím, že Češi začali více cestovat na dovolené do zahraničí, odkud si hmyz přivážejí v oblečení, a stoupá počet cizinců pracujících v České republice.
Podle odborníků je velmi časté, že sem štěnice zavlečou pracovníci z Východu. V postsovětských zemích se totiž nepovažují za velké riziko, natož za něco, kvůli čemu by se měly čistit celé byty.
A tak se nyní řeší kalamita v bytech na plzeňském sídlišti na Vinicích, kde bydlí ukrajinští dělníci. Loni v říjnu zase hygienici nařídili plošnou dezinsekci ve varnsdorfských panelácích patřících do takzvaných vyloučených lokalit. Z domů muselo načas odejít 600 lidí.
Voní jako koriandr
I když by se mohlo zdát, že štěnice řádí především tam, kde panuje nedostatečná hygiena, takhle jednoduché to není. Za jejich návrat do českých domácností mohou i rostoucí teploty. „Daří se jim dobře v teplotách od 16 do 35 stupňů. Jsou odolné vůči vysychání a jsou schopné přežít i v teplotách do 45 stupňů a přečkají až pět dní v teplotě -10 stupňů,“popisuje Hana Jedličková z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny.
V Evropě řádí nový druh papírožrouta. Čtěte více:
Sežerou nás rybenky. Chraňte si hotovost a toaletní papír
„Štěnice přežívají nejen v posteli, ale i okolo, ve skulinách v nábytku, podlaze a ve zdech, pod obrazy a tapetami, v závěsech. Protáhnou se malou škvírkou, například kolem elektrického vedení, ventilací, tak se mohou šířit do okolních místností i bytů. Pokud necítí přítomnost hostitele, nevylezou. Kromě člověka mohou parazitovat i na kočkách a psech,“ vypočítává Jedličková v odborném časopisu Dermatologie pro praxi. Hmyz produkuje olejovitou hmotu, která ve vůni připomíná koriandr.
Štěnice v noci štípou člověka a pijí mu krev. A nejde jen o jednotlivá píchnutí. Kde je štěnic hodně, může spáč v noci schytat až několik stovek štípanců. Ty navíc postupně rudnou.
I když se tvrdí, že hmyz žádné nemoci nepřenáší, experti zažitou pravdu začínají přehodnocovat. V jeho útrobách se dá najít mnoho patogenů včetně stafylokoka nebo akutní infekční Q horečky. „Z virů je prokázáno nositelství viru hepatitidy B bez důkazu přenosu na člověka,“cituje Jedličková ze zahraničních studií.
Vyhánění čerta ďáblem
Se štěnicemi se bojuje několika způsoby.
Časté „babské rady“ nabádají, že veškeré oblečení, čalounění či záclony je třeba sušit při velmi vysoké teplotě nebo strčit do mrazničky. Dezinsekční firmy zase nejčastěji využívají postřiky a speciální dýmovnice. „V minulosti se používaly k odpuzování štěnic i byliny, například pepř, máta, ploštičník, tabák, konopí, eukalyptový olej, dále terpentýn a jiné,“ nabízí Hana Jedličková další možnosti.
Štěnice by paradoxně mohli vytlačit i švábi, kteří také přicházejí do starých sídlištních bytů. Stejně jako mravenci, pavouci či roztoči jsou přirozenými nepřáteli krvežíznivé havěti.
A jak dokázali v Mostě, na štěnicích se dá postavit i volební kampaň. I když vítězství zatím nezaručují. Místní deratizátor a čistič bytů Jiří Maria Sieber se chtěl letos dostat do Senátu, ale získal jen 246 hlasů.
