Stejně jako v roce 1964 bude i o šestapadesát let později Tokio na olympiádě prezentovat svou technologickou sílu. Tehdy představený šinkanzen nahradí roboti, taxi bez řidiče či uměle vytvořené meteority. Celé to bude stát 430 miliard.
Návštěvníci příštích letních olympijských her, které se za čtyři roky budou konat v Tokiu, budou mít zřejmě takový komfort, který je v současnosti těžko představitelný. Japonské hlavní město bude výkladní skříní technologického pokroku země. Stejně jako v roce 1964, kdy jen pár dní před začátkem her představilo síť vysokorychlostních železnic šinkazen, která do dnešních dní přepravila už přes 10 miliard lidí při minimálním počtu nehod.
Šinkanzen bude návštěvníky do Tokia přivážet i za čtyři roky, po městě se ale už budou pohybovat v taxících, z nichž většina by měla být plně autonomní. S orientací ve městě a užitečnými informacemi by měli pomáhat roboti, kteří budou také vítat turisty na letišti a pomáhat jim se zavazadly. O bezpečnost hostů se postará propracovaný systém desetitisíců kamer a senzorů od společnosti Panasonic, která vyvíjí i speciální kartu Japan Pass fungující na principu rozeznávání obličeje. Má sloužit jako platební karta, klíč od hotelového pokoje, vstupenka na sportoviště i doklad totožnosti.
Maximální komfort mas lidí z celého světa budou doplňovat překladače. Stát nechal přes Národní institut komunikačních a informačních technologií vyvinout aplikaci VoiceTra, která převádí řeč na text jednoho z třiceti světových jazyků.
Ne všechny technologické vymoženosti ale musí být praktické. Pořádné pozdvižení zřejmě způsobí startup ALE, který pracuje na projektu uměle vytvořených meteoritů. V jeho rámci by měly být do vesmíru vyslány mikrosatelity, které posléze vystřelí několik malých projektilů z utajovaného materiálu. Ty poletí rychlostí 8 kilometrů za vteřinu, a měly by tak simulovat efekt meteorického deště. Cena jedné realizace, která by mohla být využita například při slavnostním zahájení, se pohybuje kolem 9 milionů dolarů (215 milionů korun), ALE proto stále hledá sponzory.
Demonstrace technologické síly si samozřejmě žádá velké náklady. Původní odhady organizátorů na rozpočet ve výši tří miliard dolarů se zdály hodně podhodnocené. Tím spíš, když hry v Londýně stály údajně přes 12 miliard a zimní olympiáda v ruském Soči dokonce 51 miliard dolarů. Japonská média informují o tom, že náklady se zvýší až šestinásobně, tedy na 18 miliard dolarů (430 miliard korun).
Ani Tokiu se ale nevyhnou skandály. Ten první vyšel najevo už letos v květnu, kdy média zjistila, že organizátory her vyšetřuje francouzská policie kvůli podezřelému převodu peněz na singapurský účet, který mohl být odměnou za nominační hlasy. Financování samotné sportovní události by však podle japonských pořadatelů mělo být maximálně transparentní.
Přečtěte si, jak se s pořádáním olympiády vypořádali Brazilci Medaile jsou rozdány. Jak Rio obstálo? |
Guvernérka Tokia Juriko Koikeová, která je ve funkci teprve od začátku srpna, říká, že daňové poplatníky nechce zatížit žádnými „bílými slony“ v podobě nevyužívaných sportovišť po skončení her. Jak toho chce docílit, však dosud neoznámila.
Do jisté míry by jí jako inspirace mohl posloužit příklad Ria, kde hodlají zbourat stadion na házenou a jeho části pak použijí na výstavbu nových škol. „To pro nás může být dobré doporučení,“ přiznává Toširo Muto, výkonný ředitel tokijského olympijského projektu. „Za účelem snížení rozpočtu v Riu vymysleli několik inovativních řešení. Ani my samozřejmě nemůžeme plýtvat penězi,“ dodává.
Dále čtěte:
Kde jsou diváci? Turistům se olympiáda nesmírně prodražila