Menu Zavřít

Hedgeové fondy pod tlakem, Buffett svou sázku zatím vyhrává

23. 5. 2016
Autor: čtk

Legendární investor Warren Buffett zaútočil. Vadí mu vysoké poplatky, které investoři platí za mizerné výnosy.

Před osmi lety uzavřel třetí nejbohatší člověk světa a šéf firmy Berkshire Hathaway Warren Bufett sázku na deset let s hedgeovým fondem Protege Partners o to, zda tyto společnosti dokážou porazit akciové trhy.

A výsledek Hedgeoví mágové zatím těžce prohrávají. Zatímco koš jejich rem sestavený Protege Partners za osm let do konce roku 2015 vydělal investorům 21,9 procenta, fond kopírující index S&P 500 vyrostl o 65,7 procenta. Aby hedgeoví správci porazili trh, musejí během letošního a příštího roku smazat čtyřiceti procentní náskok, což je téměř nemožné.

Americký akciový trh navíc dosáhl lepších výsledků než jejich fondy v šesti z osmi sledovaných let. „Čistý výsledek najmutí profesionálních správců je velké minus,“ kritizoval Bufett výsledky hedgeových fondů na valné hromadě společnosti Berkshire Hathaway. Akcionářům ostrou kritiku představil jako „pravděpodobně nejdůležitější investiční lekci na světě“.

Ve své kritice ale není Bufett rozhodně osamocený. Nešetří je dokonce ani legendy vysoce rizikových investic Steve Cohen a Daniel Loeb. „Není pochyb o tom, že jsme na začátku pohromy v hedgeových fondech,“ prohlásila firma Third Point, kterou založil a řídí právě Loeb.

Důvodem je skutečně nevalná letošní výkonnost fondů. Za první čtvrtletí prodělaly podle indexu společnosti Hedge Fund Research 1,9 procenta, což je nejhorší začátek ročního období od roku 2008. Mimochodem, nedaří se ani Loebově firmě Third Point, která prodělala 2,3 procenta z peněz investorů, a výkonnost celého odvětví označila dokonce za „katastrofální“.

Už minulý rok přitom pro hedgeové fondy skončil fiaskem. Loni v průměru prodělaly 0,85 procenta, což je nejhorší číslo od roku 2010. A co je ještě horší. Řada trhů má lepší výsledky než manažeři těchto fondů. Konkrétně americké akcie byly na začátku května aspoň v malém plusu.

Gigantická zlodějina

Ztráty pro investory jsou navíc problémem i kvůli tomu, že hedgeoví manažeři patří mezi nejlépe placené profesionály v celém finančním odvětví. Obvykle si berou dvacet procent ze zisků a dvě procenta z objemu spravovaného majetku. Poplatkovou strukturu označil Bufett za „kompenzační schéma, které je neuvěřitelné“. A to zvláště v době ztrát, na což už velcí investoři jako penzijní fondy, univerzitní nadace a další správci majetku reagují.

Poplatkový model „dvacet a dvě“ procenta už nefunguje a pro velké institucionální investory je „mimo hru“, uvedl v Bloomberg Television Chris Ailman, investiční šéf penzijního fondu California State Teachers' Retirement System (Calstrs). Ještě ostřeji se vyjádřila dluhopisová legenda Bill Gross, která nyní spravuje peníze ve firmě Janus Capital: „Poplatky hedgeových fondů odkryly, co představují: gigantickou zlodějnu.“ Podle něj jsou problémem právě dvě procenta placená z objemu: „Posílají investory do chudobince.“

Nicméně ne všechny hedgeové fondy jsou na tom špatně. Najít ale skutečnou investiční hvězdu je komplikované i pro velké institucionální investory. „Je zde několik manažerů, kteří skutečně uspěli,“ prohlásil podle listu The Wall Street Journal Charles Munger, viceprezident společnosti Berkshire Hathaway a Buffettova pravá ruka, „ale je to velmi úzká skupina lidí. Je to jako hledat jehlu v kupce sena.“

Úprk miliard

Investoři už proto ztrácejí s předraženými hedgeovými manažery trpělivost. Za poslední půl rok vybrali z fondů 16,6 miliardy dolarů. Miliardy opustily fondy řízené investičními veterány Alanem Howardem a Paulem Tudorem Jonesem.

Peníze utíkají podle údajů společnosti eVestment zejména z fondů, které měly špatné výsledky v minulém roce. Za celý rok by pak podle odhadů americké velkobanky JPMorgan měli investoři z fondů vybrat nejméně pětadvacet miliard dolarů.

Odliv peněz se projeví na hedgeovém odvětví především ve dvou věcech: tlakem na snížení poplatků a zavíráním či slučováním fondů, což povede ke snížení nákladů včetně propouštění.

Snížení výše poplatků si již se správci peněz vyjednal penzijní fond Calstrs, který je druhým největším v USA. Od finanční krize nicméně na snížení poplatků přistoupila řada fondů výměnou za větší investice od klientů, kteří se zároveň zavážou, že je ponechají ve fondu delší dobu.

Přecpaný trh

Celé odvětví pak čeká zmíněná konsolidace, kdy bude klesat počet fondů. Již loni ostatně skončilo 979 z nich, což je nejvíce od roku 2009. Ničily je překvapivé kroky centrálních bank, propad komodit a burz.

Například za koncem fondu Everest Capital Global stojí rozhodnutí švýcarské centrální banky přestat bránit posilování švýcarského franku. Výsledkem bylo raketové posílení švýcarské měny vůči euru o čtyřicet procent, což způsobilo Everestu drastické ztráty. Špatný výběr akciových investic způsobil konec fondu LionEye Capital. Nevydařená sázka na evropské korporátní dluhopisy pak pohřbila MeehanCombs.

Hedgeové fondy mají přitom obrovský prostor pro zeštíhlení. Celé odvětví totiž od roku 2007 dramaticky nabobtnalo. Majetek ve správě fondů se zvýšil o astronomickou sumu zhruba jeden bilion dolarů na 2,86 bilionu (67,5 bilionu korun). „Můj názor je trošku odlišný od Bufettova. Řekl bych, že trh je značně přecpaný a výnosy sráží konkurence,“ upozornil ostatně šéf společnosti Loews James Tisch.

O tom, že se hedgeový svět mění, svědčí i slova realitního makléře Edwarda Magiho, který prodává nemovitosti v Southportu, což je oblíbená lokalita investičních manažerů. „Lidé se bojí o práci,“ uvedl s tím, že letos mu již zkrachovaly dvě transakce za miliony dolarů, protože kupci přišli o práci. V příštích letech může být ještě hůř.

Celé odvětví čekají dramatické změny, pokud se rychle nevrátí k vydělávání peněz investorům, což je jediný důvod, proč si mohou účtovat vysoké poplatky. Jestliže to nedokážou, může skutečně dojít na Loebova slova o pohromě v hedgeových fondech.

__

Čtěte dále o Warrenu Buffetovi

bitcoin_skoleni

Buffett jde proti proudu, nakoupil akcie Applu

Miliardář Komárek vstupuje na americký trh

  • Našli jste v článku chybu?