Cesty lidské dobročinnosti jsou nevyzpytatelné, a jste-li George Soros, vděk nepatří mezi činitele, jež vás motivují nejvíce. Maďarský emigrant v 50. letech obdržel od anglických mecenášů finanční dar na studia, aby o 40 let později připravil Spojené království skrze své hedgeové spekulace o 700 milionů liber. „Každý Brit přispěl na transformaci východní Evropy 12 librami,“ dělal si Soros legraci z faktu, že většina vydělaných peněz putovala prostřednictvím jeho nadací do Ruska nebo třeba Maďarska.
Předák studentské opozice Viktor Orbán zase v 80. letech množil letáky na Sorosových kopírkách a po revoluci za peníze od Open Society odjel studovat do Oxfordu. Málokdo má tak niternou zkušenost, jak finanční dar poskytnutý ve vhodnou chvíli dokáže rozkládat totalitní režim. Snad i proto se dnes konzervativní národovec Orbán na liberála starého střihu Sorose tváří, jako by mu chtěl prokousnout aortu.
Jděte po tepně
Krk je tělesná partie, která podle vzpomínek exmanažera Sorosova fondu Quantum Stana Druckenmillera inspirovala geniálního finančníka k vytyčení strategie útoku na britskou měnu v předvečer „černé středy“ 16. září 1992: „Pojďme po nich, zahryzněme se jim do krční tepny!“ Celou noc z úterý na středu oba muži skupovali krátké pozice proti libře, aby v řádu hodin srazili její hodnotu o desítky procent a kurzový rozdíl inkasovali do vlastní kapsy.
Agilní stařík. Mecenáš menšin, lesbiček, gayů i transgenderových osob, prostitutek a drogově závislých, propagátor legalizace marihuany, zastánce potratů a odpůrce trestu smrti, ostrý kritik Izraele, odpůrce brexitu, rusofob a eurofil, sponzor romských iniciativ, barevných revolucí, multikulturalista, příznivec migrace a Hillary Clintonové je dnes trnem v oku takřka každému, kdo má ve světě nějakou moc.
Jestli měl někdy Soros opravdu špatnou pověst, bylo to za měnových krizí v 90. letech. Bangkocký starosta Samak Sundaravej jej v roce 1998 označil za „ekonomického zločince“, který se „nestydí přijet na návštěvu a kochat se naší bídou“.
Soros měl odjakživa talent dělat si z lidí nepřátele a tvořivě jej rozvíjel. „Ztělesňuje to nejhorší na západních demokraciích, propaguje totiž společnost, v níž se má každý starat jen o sebe,“ říkal třeba o Václavu Klausovi. Východní Evropa v Sorosových očích promeškala historickou šanci vybudovat otevřenou společnost založenou na vládě práva. Hlavními viníky podle něj byli „tržní fundamentalisté“ jako Klaus nebo Anatolij Čubajs v Rusku.
„Vyvolali jste ve společnosti pocit frustrace a dezorientace, který může vést až ke xenofobním a nacionalistickým náladám,“prohlásil. Podobnou diagnózu slyšel do roku 2017 každý snad stokrát, jenže tuhle Soros pronesl v lednu 1995 v Davosu, když byli ještě Klaus a Čubajs vynášeni do nebe jako proroci. V regionu byl Soros už tehdy považován v lepším případě za škarohlída, v horším za agenta CIA.
Přečtěte si o osobní historii Sorose a Orbána:
Z nadějného studenta nepřítelem: mezi Orbánem a Sorosem to vře
Sorosův šéf ruských operací Alex Goldfarb popisuje v knize Smrt disidenta mecenášovo sídlo na rohu 57. ulice a Sedmé avenue: „Na severní straně se nabízí pohled na úchvatné panoráma Central Parku, na západní jiskří majestátní řeka Hudson. George sedí natočen k Hudsonu a klouže pohledem od parku k monitoru, na němž sleduje hodnoty akciových indexů. Před očima má dokonalé panoráma, z ptačí perspektivy shlíží na globální svět financí.“
Je pozoruhodné, jaký zápal pro poezii vyvolává filantrop shodně ve svých obdivovatelích i nepřátelích. „Naše vody brázdí těla velkých predátorů. Jedním z nich je mezinárodní impérium George Sorose, které disponuje tunami peněz a těžkým dělostřelectvem,“ řekl letos v novoročním projevu Viktor Orbán. Bylo to oficiální vyhlášení války nadaci Open Society, která v Budapešti financuje Středoevropskou univerzitu.
A teď desorosizovat!
Mecenáš menšin, lesbiček, gayů i transgenderových osob, prostitutek a drogově závislých, propagátor legalizace marihuany, zastánce potratů a odpůrce trestu smrti, ostrý kritik Izraele, odpůrce brexitu, rusofob a eurofil, sponzor romských iniciativ, barevných revolucí, multikulturalista, příznivec migrace a Hillary Clintonové je dnes trnem v oku takřka každému, kdo má ve světě nějakou moc.
Jeho vliv byl od počátku absurdně přeceňován: konzervativní kruhy v USA mu do seznamu kousků započítávají dokonce sametovou revoluci v Československu, kterou prý „zaplatil“ (ve skutečnosti dal Chartě milion dolarů v roce 1981 a další čtyři miliony po roce 1989). Dnes si republikánští voliči mezi sebou běžně sdílejí zprávy, že Soros chystá proti Donaldu Trumpovi vojenský puč, zatímco Evropané jej viní z toho, že skrze své nadace financuje převoz uprchlíků do Evropy. Těžko najít nějakou krizi, v níž by neměl mít prsty.
Makedonští národovci věří, že právě on odstranil vládu Nikoly Gruevského, který dnes volá po „desorosizaci“ společnosti (to slovo opravdu dokáže vyslovit). Také socialisté v Rumunsku veřejnosti sugerují, že nedávné protikorupční protesty byly zaplacené. Je to jen převzetí taktiky Vladimira Putina, jenž Open Society nedávno zakázal „zákonem o cizích agentech“.
Putin, Trump i Orbán, kteří paradoxně svírají moc pevněji než mnozí souputníci (Orbán má v parlamentu nadpoloviční většinu a republikáni v USA stále ovládají Kongres), veřejnosti úspěšně prodávají svou verzi, že žádná opozice nemůže vzniknout spontánně a musí být někým zaplacená. Ergo: maďarští, rumunští, polští demonstranti by se bez amerických dolarů (v kapsách?) do ulic vůbec neobtěžovali vyjít.
Odchovanec. Konzervativní národovec Orbán se dnes na liberála starého střihu tváří, jako by mu chtěl prokousnout aortu.
Pro 87letého mecenáše to musí být trpké, když už věnoval asi sedm miliard dolarů na rozvoj „otevřené společnosti“ ve východní Evropě. Tatáž společnost jej nyní viní z každé kalamity, jež se přes kontinent přežene. Tento hořký pohár mu namíchal protivník, kterého dosud spíše podceňoval. Alternativní servery.
Hněv republikánů
V počátcích kampaně stojí pořady typu Puppet Master od Glenna Becka (v překladu „loutkář“) na Fox TV a dalších konzervativních stanicích, které se zabývají odhalováním „tajné agendy“ a „skrytých motivů“ amerických liberálů. Autoři show do nich projektují vlastní svět, v němž není místo pro nějakou spontánní a nezištnou činnost, vše orchestruje jakýsi miliardář, jenž si platí profesionální agitátory. Koneckonců tak nějak to u republikánů chodí.
Obskurní evropské servery se na americký zdroj spekulací napojily a obohatily jej o pár vlastních postřehů (Soros platí lodě s uprchlíky, Soros rozdává imigrantům brožury „vítejte v EU“, Soros chce zničit národní státy, Soros chce zničit kapitalismus). Hněv konzervativních kruhů si filantrop, filozof a libertarián, jenž byl přitom do poloviny minulé dekády vnímán jako neškodný excentrik, vysloužil hlavně vstupem do americké politiky, když věnoval deset milionů dolarů na kampaň proti zvolení George W. Bushe a později sponzoroval Hillary Clintonovou.
Soros k hnutí za „desorosizaci“ zaujímá pragmatický postoj a snaží se mu čelit „hrou na míč“, nikoli „hrou na protivníka“, jak říká. „Usilovně vzdoruji Orbánově snaze přetavit naše ideologické spory v osobní nepřátelství - a daří se mi to,“ rozveselil nedávno posluchače na ekonomickém fóru v Bruselu.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že pomalu se uzavírající společnost v jejím pohybu zřejmě nezastaví, ani až Soros rozdá demokratické opozici a vzdělávacím institucím zbytek ze svých 25 miliard, jak má v plánu.
Přečtěte si také:
Orbán si posvítí na Sorosovy neziskovky. „Všemi způsoby"
