Amazon Studios plánuje snímek o investigativní žurnalistce Idě Tarbellové, jejíž aktivity se před více než sto lety podílely na rozpadu největšího monopolu v americké historii.
Snímek televizní a filmové divize společnosti Amazon vznikne podle textu irského scénáristy a novináře Marka McDewitta. Ten se minulý rok umístil na osmé příčce prestižní scénáristické soutěže Black List.
Zaměřuje se na aktivity jedné z prvních investigativních žurnalistek Idy Tarbellové v souvislosti s její činností odkrývající tajemství vzestupu Rockefellerova ropného impéria: společnosti Standard Oil.
Ve své devatenáctidílné sérii „The History of the Standard Oil“ publikované časopisecky v první dekádě dvacátého století s odvoláním na rozhovory a dobová svědectví novinářů, akademiků a politiků Tarbellová popsala praktiky, které John D. Rockefeller (budoucí nejbohatší muž americké historie) v začátcích své kariéry používal k získání a posilování monopolního postavení své společnosti.
S čím asi podnikají Rockefellerové dnes? Přečtěte si o tom: Od ropy k ekologii. Rockefellerové završují svoji přeměnu |
V době, kdy Tarbellová své tažení proti Standard Oil zahájila, byl John D. Rockefeller, ač již v důchodu, nejznámějším podnikatelem v USA. S jeho praktikami Tarbellovou pojila i osobní zkušenost.
Svědkyně Rockefellerova běsnění
Ve věku čtrnácti let se stala svědkyní tzv. „clevelandského masakru“. Během něj se Rockefellerovi podařilo za pouhé čtyři měsíce v Ohiu převzít 22 z celkových 26 místních konkurentů.
Vítězství, na jehož konci držel Rockefeller v rukou 85 procent všech místních rafinérií, dosáhl pomocí tajných dohod s velkými železničními dopravci. Ti navýšili ceny dopravy, zatímco jeho společnosti poskytovali úlevy a vypláceli peníze zpět formou rabatu. Otec Idy Tarbellové, místní olejář, se tehdy stal jednou z obětí Rockefellerova kapitalistického „běsnění“.
John D. Rockefeller veškerá podezření v době své expanze vyvracel. O mnoho let později však uvedl, že se v té době jednalo o běžnou praktiku, již kritizují pouze lidé, kteří nerozumí tomu, jak to ve skutečném světě byznysu chodí. V Rockefellerově případě slavila sázka na železnice úspěch i v dalších státech unie. V roce 1890 již Standard Oil kontroloval 88 procent veškeré ropy zpracované na území USA.
Kapitalista co bránil trhu
Magnátova slova o „běžných praktikách“ obrazně vyvrátily americké soudy až v roce 1911. Standard Oil byl usvědčen z diskriminace a tvorby tržních bariér za účelem vlastního obohacení. Dlouhou dobu také podle usnesení amerických orgánů zneužíval své výsadní postavení na trhu a cenovou politikou likvidoval konkurenci. Velký podíl na pádu Standard Oil měla i Tarbellová, které se podařilo dostat informace o Rockefellerových metodách na veřejnost.
Ve svém finálním verdiktu Nejvyšší soud Spojených států amerických Rockefellerův ropný gigant rozdělil na 90 nezávislých firem pod odlišným vedením. Rockefeller, který v té době držel asi pětinu akcií společnosti, však na rozpadu společnosti finančně vydělal. Celková hodnota firem původně sdružených pod Standard Oil totiž do deseti let od rozpadu vzrostla pětinásobně. Rockefeller s celkovým jměním 900 milionů tehdejších dolarů se tak stal dobovým nejbohatším mužem na Zemi.
Přečtěte si, jak si Rockefeller stojí v desítce historicky nejbohatších: 10 nejbohatších lidí historie: Gatese mezi nimi nenajdete |
Ze světa pohádkově bohatých čtěte více:
Miliardářů rekordně přibylo. Nejčastěji díky dědictví
10 nejbohatších lidí historie: Gatese mezi nimi nenajdete
5 nejbohatších žen, kterým jmění vydělaly technologie