Navrhl pražskou Tykačovu vilu i rekonstrukci Holešovických mlýnů. „Kvalitní stavbu dělají kvalitní detaily a materiály,“ popisuje architekt Vít Máslo.
Těžká otázka hned na začátek. Každý projekt má věci, které se podařily, a zároveň věci, které úplně nevyšly podle představ. Mám rád projekty, které prověřil čas a dobře fungují. Například rekonstrukci bývalých Holešovických mlýnů, kde sídlí naše kancelář, nebo návrh rekreačního domu pro svého kamaráda v Čeladné, kam často jezdím.
Na který ze svých projektů vzpomínáte nejraději?
Je běžné, že lidé takhle investují do míst, kde netráví většinu času?
Čeladná patří k mým oblíbeným realizacím, byla postavena pro rodinu, která má k místu vřelý vztah. Je to neskutečně krásná lokalita, koncept domu vychází z okolního prostředí. Majitel zde dokonce v současnosti tráví víc času než ve svém domě ve městě.
V oboru se pohybujete dlouhou dobu. Jak se vyvíjí vkus a představy movitějších klientů?
Stejně jako ostatní věci ve společnosti. Takže si myslím, že se vkus všeobecně zlepšuje. Samozřejmě to ale neplatí všude.
Čekání na Gatese. Tuzemští miliardáři se učí filantropii
Kdysi jste zmínil, že peníze člověka kultivují a čím víc peněz, tím lepší vkus zákazníka. Stále to platí?
Kultivují, ale mohou působit i opačným směrem. Stále však platí slavná věta holandského architekta Rema Koolhaase: „No money, no details.“ Právě kvalitní detaily a materiály dělají kvalitní stavbu. Nicméně i s neomezeným rozpočtem můžete postavit strašnou hrůzu.
Proč v 90. letech vznikaly tak podivné „paláce“, které jsou dnes neprodejné? Kde se stala chyba?
Souvisí to s předešlou otázkou. Bylo zde málo zkušeností s výstavbou větších rodinných vil. Poslední zkušenosti jsme měli z 30. let, takže vzniklo velké vakuum. Lidé, kteří vydělali první větší peníze, si mnohdy mysleli, že jsou nejchytřejší a často si své „paláce“ navrhovali sami. Profese architekta navíc neměla úplně dobré renomé. I dnes je poptávka po kvalitní architektuře malá.
Co udělat proto, aby za dalších 20 let nebudily podobné emoce současné stavby?
Jednu vilu navrhuji v průměru čtyři roky a klientem je většinou někdo, koho již nějakou dobu znám, existuje mezi námi jistá důvěra a podobné vidění světa. Když tu důvěru necítím, tak zakázku raději odmítnu. Stavebníkům se ale vždy snažím vyjít vstříc, protože v domě budou bydlet oni, ne já.
Kde dnes majetní hledají místo pro trvalé bydlení – ve městech, nebo mimo civilizaci?
Ti rozumní se chovají nenápadně a vyhledávají bydlení ve městech, protože chtějí být součástí „běžného“ městského života.
Galerie miliardářů. Nejbohatší Češi investují do umění
Jak to bylo v případě Tykačovy vily na pražské Gröbovce?
Snahou bylo udělat dům, který zapadne do okolí, využívá terén a je umístěn mezi vzrostlými stromy. Vznikal ve shodě s uživateli, jsem rád, že se jim tam dobře bydlí.
Před 13 lety jste si navrhl vilu v Roudnici nad Labem. V čem se nejvíc liší od vašich běžných zakázek?
Podle mého by si měl každý architekt postavit svůj dům. Bez této zkušenosti pak můžete těžko navrhovat domy pro klienty. Pro mě to byla výborná zkušenost. Všem stavebníkům doporučuji, aby se před výběrem architekta šli podívat, v čem bydlí a co postavil.
Více o vkusu a bydlení movitých si přečtěte v ročence Euro TOP miliardáři 2017, která vyšla v pondělí 25. září.
