Šéfka německé nacionalistické strany Alternativa pro Německo (AFD) pobouřila veřejnost. Navrhla totiž dekriminalizovat nacistické rasové výrazy z dob Adolfa Hitlera.
Jak Frauke Petryová uvedla v rozhovoru pro Welt am Sonntag, slovo „völkisch“ a jeho jiné tvary jsou v Německu zbytečně démonizované. Völkish je hnutím a filozofií, na které založil svoji rasovou politiku Adolf Hitler. Zjednodušeně jde o odpor ke kulturnímu směšování jednotlivých ras. Vyznává přísnou segregaci a genetickou oddělenost lidských ras.
Ideologie byla v minulosti zneužívaná k prosazování etnických čistek a samotného holocaustu. Dodnes ji populisté používají pro ospravedlnění xenofobie. Německo tak slovo „völkisch“ označilo za rasistické a jeho používání postavilo mimo zákon.
Petryové se nelíbí, že je tento pojem „stále používán pouze v negativním kontextu“. Podle ní je automatické spojování termínu používaného v Hitlerových zvrácených fantaziích s rasismem nesmyslné. Přiřazování slov k rasismu je podle nacionalistky přehnanou reakcí humanistů a v konečném důsledku uškodí celé německé společnosti.
V podobných projevech není sama. „Jsme otevřeni jiným názorům, jsme tolerantní, my nejsme proti cizincům, ale je to naše země, to jsou naši lidé. Němec nemusí mít německou matku, ale měl by se přizpůsobit nám, našemu jazyku, naší kultuře,“ řekl místopředseda AFD Alexander Gauland na vystoupení v Braniborsku. S předsedkyní hnutí souhlasí, že zákaz ideologií jako völkisch je výsledkem „přehnaného humanismu“, který zneužívá současné uprchlické vlny.
Nespokojenost s uprchlickou politikou
Strana AFD nabírá s uprchlickou krizí na popularitě. Na začátku září dokonce porazila v regionálních volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku křesťanské demokraty (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
Navzdory tomu si podle aktuálního průzkumu až tři čtvrtiny německých voličů nedovedou představit, že by v parlamentních volbách na podzim příštího roku pro AfD hlasovaly. Strana je „určitě“ volitelná pro devět procent dotázaných, pro dalších 12 procent „možná“.
Průzkum rovněž ukázal, že si velká část německých obyvatel přeje změnu uprchlické politiky. Podle 28 procent Němců by se uprchlická politika měla zásadně upravit, dle 54 procent částečně. Jen 15 procent dotázaných uvedlo, že by se měnit neměla.
Čtěte také:
