Čtyři z arabských států, které tento týden přerušily diplomatické styky s Katarem kvůli jeho údajné podpoře terorismu, ve společném prohlášení označily za teroristy 59 lidí a 12 organizací, včetně charitativních, spjatých s Katarem. Katarská vláda seznam odmítla s tím, že se nezakládá na faktech. Černou listinu kritizovala i londýnská organizace pro lidská práva.
„Seznam byl vytvořen účelově, aby posloužil politické agendě, a nezakládá se na žádných důkazech, ani ho nepodpořila žádná nezávislá soudní autorita,“ komentovala černou listinu londýnská pobočka nevládní Arabské organizace pro lidská práva (AOHR). V této souvislosti též kritizovala Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty (SAE), Egypt a Bahrajn za to, že podle ní zneužívají boj proti terorismu k potírání svých odpůrců na domácí scéně.
Stojí za katarskou krizí ruští hackeři? Čtěte více
Na černé listině teroristických organizací vydané ve čtvrtek Saúdskou Arábií, SAE, Egyptem a Bahrajnem je například vlivný sunnitský duchovní Júsuf Karadáví, ale také IT firma Doha Apple Company či několik katarských charitativních organizací. Polovina organizací ze seznamu jsou bahrajnská protivládní hnutí, včetně několika extremistických.
Zařazení charitativních organizací na černou listinu kritizoval i profesor Katarské univerzity Mahdžúb Zavajrí, podle něhož tyto organizace spolupracují mimo jiné s Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) či s mezinárodní charitativní organizací Oxfam. „Když o těch katarských řeknou, že podporují terorismus, zpochybňují tak práci i těch mezinárodních organizací,“ uvedl Zavajrí.
Několik blízkovýchodních zemí přerušilo tento týden diplomatické styky s Katarem oficiálně proto, že podporuje teroristické organizace. Katar obvinění odmítá s tím, že pomáhá snižovat hrozbu terorismu podporou skupin, které bojují s chudobou a požadují politické reformy.
Podle některých analytiků se zemím Perského zálivu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru, včetně styků s šíitským Íránem, jehož sunnitská Saúdská Arábie považuje ze hlavní rivala v regionu. Letos na jaře Katar zrušil moratorium na těžbu v obřím nalezišti zemního plynu v Perském zálivu, které leží v jeho a íránských teritoriálních vodách.
Přečtěte si více o změně politiky hnutí Hamás:
Esej: Hnutí Hamás 2.0
„Hlavním sdělením této krize má být, že Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu,“ domnívá se Ajham Kamal, šéfanalytik pro Blízký východ poradenské agentury Eurasia Group. Za diplomatickým sporem je zřejmě i zpravodajství katarské televize Al-Džazíra, která neváhá kritizovat i autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko pobočky této televize tento týden uzavřely a stanici odebraly.
Země vůči Kataru zavedly také blokádu námořní a letecké dopravy a uzavřely katarské pozemní hranice, což bude mít vliv i na zásobování obyvatelstva. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání dnes označil blokádu za porušení mezinárodního práva.
Čtěte více o arabském světě:
