Český vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš figuruje na letošním seznamu 28 osobností, které podle názoru zpravodajského serveru Politico formují, otřásají či vzrušují Evropu. Dostal se například do společnosti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové, londýnského starosty Sadiqa Khana nebo předsedy polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského.
“Seznam Politico 28 je náš přehled lidí, kteří budou nejspíš určovat podobu roku 2017 i dál - zda k dobrému nebo špatnému, to si musí rozhodnout čtenáři sami,“ uvedl šéfredaktor evropské části Politica Matthew Kaminski. Politico vzniklo v USA v roce 2007 jako nezávislá a nestranná zpravodajská organizace, v Bruselu má už dva roky samostatnou evropskou redakci.
Mezi osmadvaceti osobnostmi je také šéfka německé protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová, americký investor a filantrop George Soros či třeba rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.
Text přibližující českého vicepremiéra má podtitulek využívající anglickou slovní hříčku „Český trumf“ či „Český Trump“. Za „Českého Trumpa“ se shodou okolností nedávno v blahopřejném telegramu nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi označila česká hlava státu Miloš Zeman.
„Jako někdejší italský premiér Silvio Berlusconi v Itálii či Donald Trump ve Spojených státech se Babiš úspěšně prezentoval jako alternativa k 'obvyklým podezřelým',“ poznamenal server Politico.
Připomněl, že nynější šéf českých financí a majitel největšího potravinářského, zemědělského a mediálního konglomerátu v zemi těží z rostoucí české ekonomiky. Jeho úspěch podle serveru „otřásl“ tradiční politickou elitou země. Podle Politico nemůže být pochyb, že při rostoucím napětí mezi Babišem a premiérem Bohuslavem Sobotkou by český „anti-politik“ rád po volbách 2017 nastoupil do nejdůležitějšího úřadu v zemi.
Text se naopak vůbec nezabývá Babišovými aktivitami v Bruselu. Nezmiňuje se například ani o jeho vytrvalé snaze získat pro ČR možnost spustit pilotní projekt obecného využití systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty, známý jako „reverse charge“.
