Část politiků z bavorského okresu Pasov se obává kvality svarů na chladícím potrubí v jaderné elektrárně Temelín. Chtějí po německé ministryni životního prostředí, aby jménem berlínské vlády žádala po české straně novou odbornou kontrolu.
Problematická kontrola svarů na chladícím potrubí v českých jaderných elektrárnách nedává spát části politiků v Bavorsku.
Výbor pro životní prostředí v německém Pasově, jenž leží 130 kilometrů od jaderné elektrárny Temelín, se kromě problematických rentgenových snímků svarů potrubí, které v lednu 2016 kritizovala i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, obává i rozšíření elektrárny až o další dva bloky.
Jak daleko je Temelín od Pasova? 130 km
Zástupce šéfa německého zemského okresu Pasov Klaus Jeggle, tvrdí, že pochyby o kvalitě kontrol svarů v JE Temelín jsou mezi odborníky velké, informoval server místního deníku Passauer Neue Presse.
Proto se chtějí zástupci pasovského okresu obrátit na spolkovou ministryni životního prostředí Barbaru Hendricksovou, která je stejně jako Jeggle členkou německé sociální demokracie (SPD). Žádají „včasnou technickou kontrolu expertů“ jihočeské jaderné elektrárny.
JE Temelín obrazem
Jak vysvětlil pasovský deník, obavy místních politiků pramení z nedostatečné kvality rentgenových snímků svarů na primárním chladícím okruhu, které byly v minulosti opravovány. Podle německých standardů musí být svary pravidelně pečlivě kontrolovány rentgenem.
Rakušané se bojí jaderného úložiště. Čtěte více:
Rakouský aktivista: Jaderný odpad si zahrabejte u Prahy, když je tak bezpečný
Jak vypadá moderní úložiště jaderného odpadu?
Snímky však byly v minulosti zhotoveny v nedostatečné kvalitě, a jak Jeggle zdůraznil, také český SÚJB připustil možnost manipulace se snímky z Dukovan i Temelína. „Český úřad už v roce 2015 uvedl, že rentgenové snímky svarů jsou tak nekvalitní, že s nimi mohlo být manipulováno,“ zopakoval Jeggle.
Naštvanost zůstává
„Osobní pocit naštvanosti ve mně zůstává,“ řekla Drábová k nedostatečným kontrolám svarů loni v lednu v České televizi. Kvůli prověrce dokumentace byly na podzim 2015 odstaveny reaktory v Dukovanech.
Problém byl podle ní zejména v tom, že kontrolu prováděla firma Tediko, jež byla subdodavatelem společnosti Škoda jaderné strojírenství (Škoda JS), která má zase smlouvu s polostátní firmou ČEZ, jež elektrárny provozuje. Za kontroly subdodavatelů by měl být zodpovědný zejména ČEZ, doplnila tehdy Drábová.
Ztráty ve výši miliard
V kauze jde o významné finanční ztráty kvůli neplánovaným odstávkám reaktorů. Společnost ČEZ, kterou stát ovládá díky 70 procentům akcií v držení ministerstva financí, v listopadu 2016 oznámila, že podala žalobu na Škodu JS o náhradu škody ve výši 611 milionů korun.
Polostátní firma přišla jen v roce 2015 podle tehdejšího mluvčího společnosti Ladislava Kříže o 2,5 miliardy korun kvůli odstávkám reaktorů elektrárny Dukovany. Ta dodala v tomto roce do sítě nejméně energie za posledních 17 let. Celkem 12,6 terawatthodiny, což bylo o 18 procent méně než o rok dříve. Plzeňská Škoda JS pochybení odmítá.
Dále čtěte:
Turecké starosti ČEZ: elektrárna Egemer prodělala přes tři miliardy
Egemer obrazem
