Letošní 68. sudetoněmecký sjezd v bavorském Augsburgu se nesl ve smířlivém a přátelském duchu. Jak čeští, tak sudetoněmečtí zástupci zdůrazňovali především to společné, nikoliv to, co dodnes rozděluje. Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) prohlásil, že přijel na návštěvu ke krajanům. Řekl také, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt se zase vymezil vůči nacionalismu a prohlásil, že sudetští Němci chtějí stavět mosty mezi národy.
Bělobrádek, který je zatím nejvýše postaveným českým politikem, který se sudetoněmeckého sjezdu zúčastnil, dnes asi 2000 přítomných řekl, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván. Sudetské Němce oslovil jako milé krajany.
„Samozřejmě, že nesmíme zapomínat na minulost. Hlavně na časy násilí a brutality před, při i po druhé světové válce. To se nikdy nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,“ nechal se také slyšet.
Bavorský premiér Horst Seehofer i Posselt projev Bělobrádka i jeho angažovanost ve prospěch dobrých vzájemných vztahů ocenili. Vyzdvihli také roli ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který se loni stal prvním členem české vlády, jenž promluvil na sjezdu sudetských Němců. To byl podle Posselta průlomový okamžik.
Přečtěte si komentář o lidovecké politice:
Dělejte děti, zaplatí to bezdětní. I lidovci se konečně nadchli pro sex
Šéf sudetoněmeckého sdružení, které zastupuje Němce, co museli po druhé světové válce opustit Československo, také vyjádřil přesvědčení, že není možné, aby ještě v roce 2017 útočili nacionalisté na politiky, kteří se snaží o usmíření, které podle něj vyžaduje odvahu a chytrost. Bělobrádek, proti jehož účasti na sudetoněmeckém sjezdu se vyslovili komunisté nebo část ODS, by si přál, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální.
Vedle politických projevů bylo i letos důležitou součástí sjezdu představení svébytné kultury sudetských Němců, ať už na sobotním kulturním festivalu nebo v desítkách stánků, které ukazovaly jednotlivé sudetoněmecké komunity a jejich historii. Nejvyšší sudetoněmecké ocenění - Evropskou cenu Karla IV. - letos převzal Volker Bouffier, ministerský předseda Hesenska, tedy spolkové země, která po druhé světové válce přijala po Bavorsku druhý nejvyšší počet sudetských Němců, kteří museli opustit Československo.
Letošní sjezd navázal na smířlivá vystoupení obou stran z poslední doby. Zatímco sudetští Němci se vzdali majetkových nároků, česká strana opakovaně vyjádřila lítost za příkoří způsobená Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Velká většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.
Přečtěte si také:
