Samospráva v berlínských obvodech na popud krajní i umírněné levice razantně zasáhne do podnikání v reklamě. V německé metropoli přibývá okrsků chystajících zákaz reklam, které údajně diskriminují ženy, nebo je redukují na objekt rozkoše. Co už je diskriminace či znevažování, určí zvláštní porota.
Spoře oděné ženy na reklamních plochách jsou berlínským politikům trnem v oku už léta. Od roku 2014 zapověděli v okrsku Friedrichshain-Kreuzberg „sexistickou reklamu“ na 28 nájemních reklamních plochách. Letos se k nim přidávají i další okrsky a zákaz chystá i rudo-červeno-zelená koalice (složená z neokomunistické strany Levice, socialistů a zelených).
Reklamní plochy ve vlastnictví spolkových zemí už jejich správci nesmějí poskytnout pro „sexistické reklamy ani pro jakýkoli diskriminující obsah,“ stojí v koaličním ujednání. Zároveň s tím politická reprezentace prosazuje zákaz i na soukromých reklamních plochách, kde má „prověřovat obsah a zamezovat diskriminující reklamě“ k tomu určené „expertní interní grémium.“
Podobně vyznívá i návrh, který členové koalice ze strany Levice vnesli na jednání Shromáždění obvodní berlínské samosprávy (BVV) jednoho z obvodů německé metropole. Jak upozornil list Der Tagesspiegel, obvodní úřad má smlouvou na pronájem ploch vyloučit publikaci jakékoli reklamy, která by kohokoli „ponižovala na základě pohlaví, sexuální orientace nebo pohlavní identity.“
Přečtěte si o životě zaměstnankyň v technologickém sektoru:
Noční můra místo práce snů: v Silicon Valley vládne testosteron
Ke svému návrhu strana Levice přikládá katalog s rozsáhlým výčtem kritérií určujících, kdy je reklama nepřípustná. Má se to týkat například reklam, které představují ženu sice jako pohlednou, ale zároveň i „slabou či slabomyslnou, hysterickou, hloupou, nepříčetnou, naivní, jednající výhradně jen z popudu emocí atd.“
Stejně tak se úřady mají zaměřit na plakáty snižující ženy na „prodejný objekt rozkoše“. Zapovězené mají být i záběry se „spoře oděnými ženami, či ženami v oblečení odhalujícím tělesné křivky v přítomnosti úplně a pohodlně oblečených mužů (např. v obleku)“. Navozuje to prý dojem, že si zástupci pohlaví nejsou rovni.
BVV sice ještě nerozhodla, návrh na omezení reklamy však podporuje většina zastupitelů. Proti budou nejspíše jen křesťanskodemokratičtí koaliční partneři, podle nichž politici nemají právo „zasahovat do volného reklamního trhu“. Namístě je podle nich „podnítit diskusi v reklamních agenturách o širších souvislostech reklamy.“ Také frakce Svobodné demokratické strany (FDP) poukazuje na to, že i na podnikání v reklamě se vztahuje svoboda názorů. Stejně tak i Alternativa pro Německo (AfD) kritizuje „experty na poučování a zákazy“.
Zaváděné restrikce budou mít zřejmě jepičí život. Zřejmě už v roce 2019 totiž městské obvody přestanou za reklamní plochy zodpovídat, neboť přejdou pod zemskou správu.
Připomeňte si laureáty ceny Sexistické prasátečko 2016
V České republice reklamu kontroluje Rada pro reklamu, prosazující etickou a legální reklamu. Zákazy ani sankce toto oborové občanské sdružení neuplatňuje. Přípustnost reklamy tak v Česku vymezuje výhradně jen zákon. Na zpravidla obecně nevkusné motivy v reklamě pak upozorňuje anticena Sexistické prasátečko. Loni přední příčky obsadily motivy na hranici pornografie.
Přečtěte si více o tom, jak se společnost nechá provokovat, ale i kontrolovat:
