Odcházející vůdce protievropské a protiimigrační Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage plánuje na podzim podniknout cestu po evropských zemích, aby je povzbudil k uspořádání dalších referend o vystoupení z Evropské unie.
Farage to oznámil v americkém Clevelandu, kde je hostem nominačního sjezdu amerických republikánů před prezidentskými volbami.
„Pojedu v září do Atén, kde budeme mít velké sympózium o alternativách k euru a o tom, co by bylo v případě odmítnutí eura,“ řekl Farage podle listu Financial Times (FT) na okraj republikánské akce.
Projekt Evropské unie podle britského euroskeptika „od počátku neměl žádnou legitimitu“. Předpověděl, že další referenda o vystoupení z EU by se mohla odehrát v Dánsku, Nizozemsku a Švédsku, aby po brexitu následoval dexit, nexit a sexit.
Čtěte pohled Miroslava Zámečníka:
Czexit jako recept na ekonomickou katastrofu
Farage vidí také paralely mezi brexitem a vzestupem Donalda Trumpa jako republikánského uchazeče o Bílý dům. „Zcela jistě tady nejsem proto, abych se přímo zapojil (do Trumpovy kampaně),“ řekl Farage. S jeho vystoupením se na žádné oficiální příležitosti nepočítalo, Farage by ale rád poskytl své rady Trumpovi, aby se více zaměřil na „malé lidi“.
„Je jedno, že Trump je boháč, pokud je s to vstoupit do těchto společenství a oslovit tyto lidi, aby měli pocit, že je jejich. V tom tkví problém. Brusel to nedělá, Londýn taky ne a já mám podezření, že ani Washington,“ poznamenal britský politik.
Farage podle FT nebyl jediným evropským populistou na republikánském sjezdu v Clevelandu, kterému se vyhnul hlavní proud evropské politiky. Přítomen byl i vůdce nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders. „Je tím, na co jsme čekali od dob Teddyho Roosevelta,“ řekl Wilders podle své internetové stránky o Trumpovi. Theodore Roosevelt byl americkým prezidentem v letech 1901 až 1909.
Farage navzdory vší podpoře Trumpovi připustil, že některé výroky amerického miliardáře mu připadají příliš krajní. „Má odvahu hovořit o věcech, které lidé raději zametají pod koberec a ve slušné společnosti o nich nedebatují. Jsou tu jedna či dvě věci, které mi tak nějak nesedí, ale možná jde o kulturní rozdíl,“ poznamenal Farage. Zdůraznil přitom, že by nikdy nehlasoval pro Trumpovu demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou, protože se tváří, jako kdyby měla na Bílý dům nárok, a to by vypadalo jako dědění moci.
Británie by se podle Farage neměla po odchodu z EU stáhnout ze světové politiky, sám je pro spolupráci nezávislých států a zachování Severoatlantické aliance, která se však musí znovu definovat. Ukrajinská krize totiž ukázala, že NATO ještě vězí ve studené válce, poznamenal také Farage.
Farage počátkem července překvapivě odstoupil z čela UKIP po úspěchu v referendu o vystoupení Británie z EU. Nemíní se však „stáhnout do hor“, ale nadále hodlá svým „obvyklým přátelským a rušivým způsobem“ řečnit v Evropském parlamentu.
Dále čtěte:
Lídr brexitu Farage odchází z čela UKIP. Své jsem splnil, říká
Trump získal oficiální nominaci na prezidenta
