V Bruselu v pondělí začalo vyjednávání mezi Evropskou unií a Londýnem o britském odchodu z dosavadního osmadvacetičlenného bloku. První fázi rozhovorů rozvrhli na tři okruhy týkající se práv občanů, finančního vyrovnání a zbývajících záležitostí, jako je například režim na nové vnější hranici unie mezi Irskem a britským Severním Irskem. Šéfové vlád zemí Beneluxu a visegrádské čtyřky ve Varšavě vyjádřili zájem na tom, aby brexit co nejméně poškodil export a občany unie v Británii.
Brexitová jednání odstartovali vyjednavači Michel Barnier za unii a David Davis za britskou stranu téměř rok poté, co o odchodu své země z Evropské unie rozhodli Britové v referendu. Kromě tematických okruhů si také stanovili rozvržení jednání do zhruba čtyřtýdenních cyklů. Británie by se mimo evropský svazek měla ocitnout dva roky od oficiálního oznámení o odchodu, tedy na jaře 2019.
V nyní zahájené první fázi jednání je pro obě strany prioritou co největší snížení nejistot především pro zhruba 3,2 milionu občanů unie v Británii a pro Brity v EU a snaha zachovat jejich stávající práva. Druhou prioritou pro Barniera a unii je dosažení dohody na tom, aby Britové dodrželi své finanční závazky, které na sebe vzali jako členská země.
Teprve po dostatečném pokroku v těchto záležitostech bude možné podle Bruselu jednat o nové podobě vzájemných vztahů, tedy také o odchodu Británie z unijního jednotného trhu. Londýn tento trh odmítá kvůli souvisejícím povinnostem, jako je především volný pohyb osob. Britové si místo toho chtějí s unií vyjednat novou dohodu o volném obchodu a novou celní dohodu.
Neznatelná hranice mezi Irsky
Poněkud stranou v pondělí byla z jednání vydělena třetí priorita unie pro první fázi rozhovorů, tedy situace kolem hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Komplikované problematice, která má důsledky pro irský mírový proces, se však v Londýně nevyhnuli britská premiérka Theresa Mayová a její nový irský protějšek Leo Varadkar, kteří na společné tiskové konferenci hovořili o tom, že budoucí hranice mezi EU a Spojeným královstvím musí být neznatelná.
„Zatímco mezi našimi dvěma zeměmi bude politická hranice, neměla by být hranice ekonomická, a jakákoli hranice, která bude existovat, by měla být neviditelná,“ prohlásil Varadkar.
Stejný přívlastek dnes použil také Davis, podle něhož jsou obě strany odhodlány zajistit maximálně neviditelnou hranici, aby nebyl podkopán mírový proces.
Davis i Barnier byli před dnešní úvodní schůzkou i po ní optimističtí. Zdůraznili, že dohoda, která je jejich cílem, má být spravedlivá a výhodná pro obě strany. „Je toho víc, co nás spojuje, než toho, co nás rozděluje,“ řekl Davis na úvod pondělních rozhovorů.
O brexitu hovořili také šéfové vlád zemí Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko) a visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kteří se shodou okolností v den zahájení brexitových jednání sešli ve Varšavě. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky mají společný zájem na tom, aby brexit co nejméně poškodil export a občany EU žijící v Británii.
„Je docela příznačné, že naše setkání se konalo v den, kdy se začalo jednat o brexitu. Musíme se snažit si více porozumět,“ prohlásil Sobotka.
A takhle si vyjednavači rozvrhli jednání o brexitu:
