Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Totéž bude platit pro národní podnik Budějovický Budvar. Do evidence se také nebudou vkládat například smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Senát umožnil přijetí poslanecké novely, která to předpokládá.
Horní komora nepřijala k předloze žádné usnesení. Nepodpořila její schválení, zamítnutí ani tři pozměňovací návrhy. Novela tak zamíří koncem měsíce automaticky k podpisu prezidenta.
Návrh je reakcí na dřívější novelu lidoveckých poslanců, kteří chtěli z povinnosti vyčlenit Budvar kvůli obavám z ekonomických ztrát. Sněmovna v ní ale schválila plošné výjimky i pro státní podniky a státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Senát je odmítl a poslanci o ní dosud nehlasovali. Zrychleně schválili novou novelu poslanců ze šesti ze sedmi klubů v jiném znění.
Nedokonalá novela lepší než žádná novela
Mnozí senátoři se v diskusi shodovali na tom, že nynější novela je lepší než nic a odstraní některá negativa nynějšího zákona. Norma podle Petra Víchy (ČSSD) není spravedlivá a zakládá nerovnost. „Naběhli jsme Rekonstrukci státu,“ uvedl na adresu iniciativy jejích podporovatelů. Petr Šilar (KDU-ČSL) podotkl, že by mohl Víchova slova podepsat. Stejně jako Jiří Oberfalzer (ODS) nebo Radko Martínek (ČSSD) soudí, že nejlepší by bylo zákon úplně zrušit. Podle Oberfalzera by zákonodárci neměli naskakovat na myšlenky, které se tváří, že spasí stát. Zastánci zákona ale tvrdí, že firmy nepoškodí, když můžou začernit údaje chráněné obchodním tajemstvím.
Martínek neprosadil pozměňovací návrh na zrušení celého zákona. Zřejmě ale skončí u Ústavního soudu. Senátor ohlásil, že se na podnětu intenzivně pracuje. Senát nepřijal ani požadavek Jaroslava Kubery (ODS) na zvýšení dolní hranice finančního plnění zveřejňovaných smluv na dvojnásobek ani úpravu Michaela Canova (STAN), podle kterého by musely smlouvy zveřejňovat například i obě parlamentní komory a prezidentská kancelář.
Místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) označil za předkladatele předlohu za užitečnou a legislativně kvalitní. „Adresáti právní normy čekají, zda se jim dostane vyšší právní jistoty,“ uvedl.
Poslanecká novela žádné společnosti ze zákona nevypouští, předpokládá ale zvláštní režim pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nebudou muset zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. „Právě u těchto smluv byly v praxi zjištěny problémy s ochranou obchodně citlivých informací a navrhovaná novela potřebnou ochranu zajišťuje,“ píšou autoři v důvodové zprávě.
Výjimky pro veřejnoprávní média
Určité výjimky dostanou i Česká televize a Český rozhlas v případě například mimořádných přenosů nebo licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou. U zdravotnických zařízení neohrozí nezveřejnění smluv na dodávky léků a zdravotnických prostředků jejich platnost. Novela se týká rovněž Správy státních hmotných rezerv.
Zatímco původní předloha ve sněmovním znění by podle Rekonstrukce státu vyňala z evidence smlouvy odhadem za 150 miliard korun ročně, nyní schválená zhruba za 18 miliard. Iniciativa ji označuje za politický kompromis, pro většinu výjimek podle ní neexistují důvody.
Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 000 korun. Od letošního července platí, že nezveřejněná smlouva není platná.
Dále čtěte:
