Loni v Německu požádalo o azyl 12 tisíc lidí z Ruské federace, z toho bylo téměř deset tisíc Čečenců. Cestují přes Bělorusko a Polsko. Představují bezpečnostní riziko a Rusko nemá zájem něco s tím dělat, zní od německých úřadů.
Mešita v berlínské čtvrti Moabit v ulici Perleberger Straße je stále uzavřena. Docházel tam i Tunisan Anis Amri, který provedl teroristický útok v Berlíně před Vánoci, kdy kamiónem najel do davu lidí. V mešitě se scházelo mnoho radikálních islamistů, kteří pocházejí z Čečenska, autonomní republiky Ruské federace, upozornil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Mladí Čečenci po léta figurují v Německu na seznamu radikálních islamistů, kteří patří do salafistické scény v Německu. Nejvíce jich žije na východě země, v Berlíně a okolním Braniborsku. Podle německého ministerstva vnitra jen v Braniborsku žije 80 až 90 radikálních islamistů a většina z nich je z Čečenska.
| Počet žadatelů o azyl v Německu v roce 2016 podle zemí původu | ||
|---|---|---|
| Sýrie | 266 250 | 36,9 % |
| Afghánistán | 127 012 | 17,6 % |
| Irák | 96 114 | 13,3 % |
| Írán | 26 426 | 3,7 % |
| Eritrea | 18 854 | 2,6 % |
| Albánie | 14 854 | 2,1 % |
| Pákistán | 14 484 | 2,0 % |
| Nejasný | 14 659 | 2,0 % |
| Nigérie | 12 709 | 1,8 % |
| Ruská federace | 10 985 | 1,5 % |
| Ostatní | 120 022 | 16,5 % |
Jedná se o první žádost o azyl. Zdroj: BAMF
Od roku 2012 v Německu o azyl požádalo 36 tisíc Čečenců, proto počty radikálních islamistů z této kavkazské republiky stoupají. Většina z nich ale nemá platné cestovní doklady ani vízum, uvedl německý konzervativní deník.
Deset tisíc z Čečenska
V loňském roce žádalo o azyl v Německu 12 200 lidí (někteří z nich opakovaně, proto to je více, než je uvedeno v tabulce) z Ruské federace, z toho bylo 9850 z Čečenska, tedy 80 procent. Jedná se o největší počet žadatelů z Ruska od roku 2013. Tehdy to bylo 15 500 lidí a 13 600 pocházelo z autonomní republiky. Azyl je přiznán jen zlomku z nich, loni to bylo 4,3 procenta žadatelů pocházejících z Čečny.
I když se nyní Německo snaží postupovat podle Dublinské dohody a vrací žadatele do Polska, ze kterého do Německa proudí, většina z nich se vrátí. Přímo do Polska bylo loni mezi lednem a říjnem 2016 vráceno 560 osob z Ruské federace. Často lidé nejsou vraceni kvůli tomu, že někdo z rodinných příslušníků chybí, je nemocný, v pokročilém stádiu těhotenství, nebo s právě narozeným dítětem.
| Zjednodušení deportací |
|---|
| Německá vláda dnes schválila návrh, který usnadní deportace neúspěšných žadatelů o azyl do jejich vlasti. Umožní kontrolovat mobilní telefony a SIM karty uprchlíků a počítá také s nasazením elektronických náramků v některých případech. Na návrhu se před dvěma týdny dohodla ústřední vláda se zástupci spolkových zemí. Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu běženců, do vlasti se ale vrátila jen část těch, kteří ve spolkové republice nemají nárok na azyl ani na jinou formu právní ochrany. Loni jich asi 55 tisíc odešlo dobrovolně a dalších 25 tisíc bylo deportováno. Letos chce spolková vláda výrazně zvýšit počty obou skupin. Díky schválenému návrhu má být jednodušší vzít do vazby před vyhoštěním cizince, kteří mohou představovat výrazné nebezpečí pro život a zdraví ostatních nebo pro vnitřní bezpečnost. Bude je také možné sledovat pomocí elektronických náramků. |
V Braniborsku se tak loni registrovalo 2300 lidí z Čečenska, ale vráceno do Polska bylo 22 rodin čítajících 99 lidí, uvedlo německé ministerstvo vnitra. Po několika týdnech se hlásí opět v Německu. Braniborsko chce, aby byli žadatelé o azyl, kterým bylo opakovaně odmítnuto přiznat statut uprchlíka, vráceni přímo do Ruska.
To se loni povedlo pouze ve sto deseti případech. To znamená, že jen každý stý žadatel z Čečenska byl vrácen do země původu, do Ruské federace.
Neochota Rusů
Němečtí úředníci si stěžují na liknavost ruské strany. Ta nechává lidi ze severního Kavkazu bez víz přecházet přes bělorusko-ruskou hranici. Ti se pak hlásí až na polském území jako uprchlíci a směřují přímo do Německa.
Čečenci v německých ubytovnách pro žadatele o azyl vykazují násilné chování, časté jsou útoky nožem na uprchlíky pocházející z Afriky, uvedli zástupci ministerstva vnitra v Braniborsku. Pokud jsou Čečenci ubytováni bez dalších cizinců, jsou hlášeny případy bití žen nebo dětí.
Přečtěte si, co si o nově příchozích do Evropy myslí exprezident Klaus:
Migranti mají stvořit novou Evropu, svěřil se Klaus prokremelské televizi
Podle německých bezpečnostních expertů Rusko už před olympiádou v Soči v roce 2014 umožňovalo kriminálním živlům z Čečenska opouštět zemi.
Poslední vlna uprchlíků z tohoto převážně muslimského regionu je dávána do souvislosti s migrační vlnou z Blízkého východu jako reakce na to, že Německo ve velkém uprchlíky přijímá.
Moskva podle kritiků nemá ani zájem ilegální uprchlíky z Ruské federace, kteří míří do Německa, regulovat. Už jen proto, že kancléřka Angela Merkelová trvá na ekonomických sankcích vůči Rusku kvůli Ukrajině. Rusko navíc prohlašuje, že se jedná o Čečence pocházející z Kazachstánu (tam jich nicméně žije jen 0,2 procenta místní populace).
I když ruská tajná služba FSB na začátku února zavedla poprvé od roku 1995 kontroly na hranicích s Běloruskem, není jasné, zda bude do Německa přicházet méně Čečenců. Podle agentury DPA to je hlavně opatření proti pašerákům potravin z Evropské unie.
„Co je pro Německo problém, to je pro Rusy trumfem v rukávě,“ řekl německému Frankfurter Algemeine Sontagszeitung nejmenovaný odborník na migraci v německé vládě.
Dále k uprchlické krizi. Čtěte:
