V tuto chvíli se nacházíme téměř přesně v polovině rozpočtového období pro čerpání evropských fondů, jež odstartovalo v lednu 2014 a končí na Silvestra 2020. Množství schválených projektů tomu však neodpovídá. Ke konci května stihli úřednici přidělit úspěšným žadatelům pouze 169 miliard z celkových 607,5 miliardy korun, tedy jen necelých 28 procent.
Navíc jen malý zlomek z přidělených peněz byl uchazečům reálně proplacen. Aktuální statistika ministerstva pro místní rozvoj uvádí objem proplacených žádostí 49,8 miliardy korun, což představuje pouhých osm procent z dostupné sumy peněz pro období let 2014 až 2020.
Slušné tempo nabralo pouze čerpání peněz z programu určeného na podporu zaměstnanosti, který má pod palcem ministerstvo práce a sociálních věcí. Tomu se podařilo rozdělit již více než 60 procent z přiděleného balíku 2,1 miliardy eur. Program rozvoje venkova je druhý s podílem 32 procent rozdělených peněz.
Ne všichni pozorovatelé však považují rozsah čerpání peněz na oblast zaměstnanosti za úspěch. „Spíše bych se ptal, jaká je cena čerpání či dočerpání. Je nutné čerpat peníze z Operačního programu Zaměstnanost na nesmyslné měkké projekty pro zvyšování zaměstnanosti v době, kdy máme rekordní zaměstnanost a na trhu práce se naopak nedaří sehnat určité profese?,“ táže se ředitel Odboru projektů a vzdělávání Hospodářské komory Martin Frélich.
Na průměrných 28 procentech se nyní nachází Operační program Doprava - navzdory miliardovým dotacím na stavbu dálnic, silnic i modernizaci železniční sítě. Právě do této kapitoly spadá zatím největší přidělená eurodotace. Jedná se o stavbu úseku dálnice D35 v úseku Opatovice - Ostrov, na kterou má Evropská unie přispět téměř 11 miliardami korun.
Loňský rok byl v čerpání evropských dotací špatný, říká ministryně Šlechtová
Na 27 procentech připsaných peněz se nachází ministerstvo průmyslu a obchodu se svým Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Tento program má za sebou zvláštní historii. Evropská komise jej schválila jako první v dubnu roku 2015, ale ještě v závěru loňského roku byl počet i objem závazně odsouhlasených projektů minimální. Čerpání se reálně rozjelo až letos.
Podle vyjádření Bohuslava Čížka, ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, je vysoký zájem o dotace na inovace ve výrobě, kde zájem podniků převyšuje třikrát až čtyřikrát objem nabízených peněz. Naopak zatím vázne přidělování peněz na energetické úspory v průmyslu.
Z premianta propadlíkem
Hlavním kandidátem na titul „dotační šnek“ je Operační program Životní prostředí (OPŽP), za které odpovídá ministerstvo vedené Richardem Brabcem (ANO 2011). Podle posledních známých údajů ke konci dubna dokázalo rozdělit pouze 14 procent dostupných evropských peněz.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) hází odpovědnost na resort životního prostředí (MŽP). „Vámi uváděné projekty sice byly podle informací MŽP schváleny, ale zatím nebyl vydán právní akt poskytnutí podpory, respektive nedošlo ke změně na tento stav v systému MS2014+,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.
Státní fond životního prostředí zaostávání vysvětluje tím, že byl do loňska na uchazeče o dotaci přísnější než ostatní správci evropských peněz. „Vlastní rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáváno až po vysoutěžení dodavatele. MMR bohužel ve svých statistikách nezohledňovalo toto specifikum OPŽP, a porovnává projekty ve shodném stadiu realizace neporovnatelně,“ vysvětluje mluvčí fondu Lucie Früblingová.
O eurodotacích dále čtěte:
