Menu Zavřít

Česko bez Prahy? O sedminu menší ekonomika

11. 8. 2016
Autor: Moyan Brenn via Wikimedia Commons; CC-BY-2.0

Česká republika je na Praze závislá, naopak Němci by se bez Berlína mohli mít lépe. Vyplývá to z průzkumu, který zkoumal, jak by vypadal hrubý domácí produkt evropských zemí bez hlavních měst.

Z průzkumu, který vypracoval Institut pro ekonomický výzkum z německého Kolína nad Rýnem, vyplývá jasný závěr: evropské země ze svých hlavních měst v drtivé většině těží. Míra závislosti se však různí.

Česká republika je podle průzkumu charakteristická vysokou mírou centralizace. Kromě institucí má Prahu za své sídlo i velké množství domácích a zahraničních firem a za prací do ní dojíždí spousta lidí z okolních oblastí. Praha je navíc turistickým lákadlem, její návštěvnost se i kvůli obavám turistů z teroristických útoků v ostatních evropských státech stále zvyšuje. Podle průzkumu by se HDP Česka bez Prahy propadl o 14,2 procenta, což zemi v míře závislosti na metropoli řadí na třetí místo mezi patnácti zkoumanými.

Česká republika je pro turisty stále větším lákadlem

Česko láká. Už třetím rokem neustále přibývá turistů

 Staroměstské náměstí v Praze

Úplně nejzávislejší na svém hlavním městě je Řecko. V Aténách žije více než třetina obyvatelstva a z hlediska firem je země podobně centralizovaná jako Česko. HDP Řecka by se bez svého hlavního města propadl téměř o dvacet procent. Podobně je na tom také Francie s patnácti procenty. V Paříži mají své sídlo takřka všechny velké korporace. Île-de-France, kam Paříž spadá, je navíc kromě služeb i největším průmyslovým regionem.

Nad deset procent závislosti na hlavním městě se kromě severských států dostala i Velká Británie. Londýn je jedním z nejdůležitějších finančních center světa, v regionu Velký Londýn navíc pracuje na 358 tisíc lidí ve finančním sektoru. Británie by bez něj byla výrazně chudší, její HDP by se propadl o jedenáct procent.

Na opačném pólu žebříčku se nachází Řím, který je v Itálii hlavně politickým centrem. Ekonomiku země táhne sever, jehož prostředků pak Řím využívá. I tak by ale Itálie bez věčného města byla chudší, byť jen o dvě procenta.

 Berlín - ilustrační foto (Autor: Thomas Wolf via Wikimedia Commons; CC-BY-SA-3.0) Nezaměstnanost a decentralizace: dva důvody, proč Berlín táhne německou ekonomiku dolů. (Foto: Thomas Wolf via Wikimedia Commons; CC-BY-SA-3.0)

Jediným hlavním městem, o kterém se s trochou nadsázky dá tvrdit, že táhne ekonomiku své země dolů, je Berlín. Jeho případ je ale specifický. Před pádem Berlínské zdi byl hlavně průmyslovým městem, až poté prošel transformací a nyní plní roli sjednotitele dříve rozdělené země. Míra nezaměstnanosti ve výši 9,5 procenta překračuje německý průměr a mezi hlavními městy spolkových zemí je druhá nejvyšší.

Německo se vyznačuje vysokým stupněm decentralizace, nejbohatším městem je díky Volkswagenu Wolfsburg, k dobrým ekonomickým výsledkům země pak výrazně přispívají regiony jako Bavorsko či Severní Porýní-Vestfálsko. Berlín je však na vzestupu, oblibu si získal například mezi startupy a podle výzkumu by bez něj bylo Německo „bohatší“ jen o 0,2 procenta.

Rozdíl v HDP evropských zemí bez hlavního města
Země Město Rozdíl v procentech
Německo Berlín +0,2
Itálie Řím -2,1
Nizozemsko Amsterdam -4,8
Španělsko Madrid -6
Rakousko Vídeň -6,1
Belgie Brusel -8,7
Polsko Varšava -9,6
Velká Británie Londýn -11,2
Švédsko Stockholm -11,7
Finsko Helsinky -12,9
Dánsko Kodaň -13,3
Portugalsko Lisabon -13,7
Česká republika Praha -14,2
Francie Paříž -15
Řecko Atény -19,9

Zdroj: Kolínský Institut pro ekonomický výzkum


Dále čtěte:

bitcoin_skoleni

Ekonomický růst v EU zpomalil

Pražská bída. Země se rozvíjí díky regionům


  • Našli jste v článku chybu?