Česko patří v EU k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se ČR díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
Minimální mzdu si stanovilo 22 zemí z evropské osmadvacítky. Nejnižší mělo na začátku roku Bulharsko, 215 eur (5810 korun). Nejvíc se naopak vyplácí v Lucembursku - 1923 eur (51967 korun). V ČR částka činí 366 eur, tedy 9900 korun.
Minimální mzdu nemají Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. Částka pod 500 eur se vyplácela v deseti členských a čtyřech kandidátských zemích. Nejvyšší byla v Polsku, a to 431 eur (11648 korun). Víc než Češi mají i Estonci, Chorvati, Slováci a Lotyši. Na Slovensku se vyplácí 405 eur (10945 korun), tedy o víc než tisícikorunu víc než v Česku. Méně než pracovníci v ČR dostanou lidé v Maďarsku, Litvě, Rumunsku a Bulharsku.
Mezi pěti sty a tisícovkou eur si minimálně vydělají lidé ve Slovinsku, Portugalsku, Řecku, Španělsku, na Maltě a v kandidátském Turecku. „Ve všech pěti členských zemích byla minimální mzda ve skutečnosti nižší než 800 eur měsíčně,“ uvedl Eurostat. Tisícovku eur přesahuje minimální mzda v sedmi členských státech.
| Přečtěte si, jak se k minimální mzdě staví ODS: Lenka Kohoutová: Minimální mzdu bych zrušila  |
Zatímco podle stanovené částky ČR patří k zemím s nejnižším minimálním výdělkem, při přepočtu na kupní sílu je mezi zeměmi se střední minimální mzdou. Díky nižším cenám a životním nákladům se do této skupiny přesunula většina států s nominálně nízkými mzdami.
Spotřebitelsky jsme na tom lépe
Podle standardu kupní síly (PSS) by minimální výdělek v Česku odpovídal 564 jednotkám. Standard kupní síly je jednotka, za kterou si člověk může pořídit v každé zemi stejné množství zboží. Slováci by měli 597 jednotek, Maďaři 625 a Poláci 792. Země s nejvyššími minimálními mzdami by si naopak o pár desítek či stovek jednotek pohoršily.
Česko mělo podle Eurostatu také nejmenší poměr minimální mzdy k průměrnému výdělku. V roce 2014 představoval 33 procent. Od té doby se o dva až tři procentní body zvedl. Nejvyšší podíl byl ve Slovinsku, a to 51,3 procenta.
Sobotkova vláda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho čtyřiceti procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10592 korun. Loni ve čtvrtém čtvrtletí činil průměrný výdělek 28 tisíc a 142 korun, z toho 40 procent je 11257 korun.
| Minimální mzda v jednotlivých státech v eurech měsíčně v lednu 2016 a poměr k průměrné hrubé mzdě v procentech v roce 2014, | ||
|---|---|---|
| Země | Minimální mzda v eurech, | Podíl hrubé mzdy k průměrné mzdě v % |
| Albánie | 156 | - |
| Makedonie | 214 (leden 2015) | - |
| Bulharsko | 215 | 40,3 |
| Rumunsko | 233 | 38,4 |
| Srbsko | 234 | 43,7 |
| Černá Hora | 288 (červenec 2015) | - |
| Litva | 350 | 45,7 |
| Maďarsko | 353 | 45,5 |
| Česko | 366 | 33 |
| Lotyšsko | 370 | 44,4 |
| Slovensko | 405 | 36,4 |
| Chorvatsko | 408 | 37,8 |
| Estonsko | 430 | 36,2 |
| Polsko | 431 | 45,1 |
| Turecko | 518 | 50 |
Zdroj: Eurostat
O mzdách v ČR čtěte dále:
Naděje pro učitele. Vyšší platy už od září
Rodiny s dvěma a více dětmi si polepší na daních
