Potíž je v tom, že až budou auta strážníků zastavovat ostatní řidiče, měřit jim rychlost nebo vyžadovat přednost, budou to technicky vzato obyčejné hyundai nebo volkswageny. Ne ty se zvláštním určením, jak by měly být. Postup policie vadí ministerstvu dopravy, a budí tedy podezření, že desítky aut, v celém Česku pak možná tisíce, neodpovídají zákonu.
Před dvěma lety vyhrála zakázku pražské městské policie na „instalaci technických zařízení“ do jejích aut firma Mandisanplus. Dílnami firmy prošlo 40 aut značky Hyundai i30 a 18 značky Volkswagen Transporter. Firma v t é době neměla povolení ministerstva dopravy na to, aby mohla přestavovat civilní auta na „vozidla zvláštního určení“. Neměla ho, ani když se ucházela o podlimitní zakázku městské policie v listopadu loňského roku. Zatímco v první jmenované šlo o 832 tisíc, druhá je už rámcová na 5,5 milionu korun a čtyři roky (obě ceny jsou bez daně) a zahrnuje i opravy a doplnění původního vybavení. Městská rada poslední tendr posvětila hlasováním v dubnu.
Mandisanplus si mezitím potřebnou homologaci ministerstva dopravy vyřídil, platí od 7. března letošního roku, pro tento příběh je to ale podružné.
Ti mají, ti zase ne
Vysvětlení dává následující vývoj zakázky. U zadavatele si stěžoval neúspěšný konkurent Mandisanplusu, firma FD servis jednatele Františka Maška. Týdeník Euro má námitku k dispozici. Jde o následující: Firmě vadilo, že úprava civilních vozů je tak komplexní, až se mění způsob jejich užívání. Měly by mít tedy status vozidel zvláštního určení, která mají v technickém průkazu označení „policejní“, a ne „osobní“. To by ovšem Mandisanplus dělat nemohl, FD servis ano, protože na to povolení měl.
Tahle slova jsou důležitá a jsou vlastně klíčem sporu. To, co městská policie v první i druhé zakázce chtěla, byla instalace majáků a s ní spojené náležitosti. Mandisanplus tak mohl soutěž vyhrát, protože na instalaci majáků povolení od ministerstva dopravy má. Podle městské policie jsou civilní auta s majákem zcela v pořádku. „Pokud dochází k přestavbě na, vozidlo policejní', tak musí dojít ke změně podstatných částí konstrukce vozidla, popřípadě ke změně jeho užití. Tím, že na vozidlo je instalováno výstražné a zvukové zařízení, nedochází k naplnění výše uvedených podmínek“ říká Jan Čihák z kanceláře ředitele Městské policie Praha.
Jenže situace není tak jednoduchá. Kromě majáků chtěla policie i instalaci a montáž vysílaček a policejního vybavení, jako jsou třeba kamery.
A ač policie říká, že s oběma zakázkami od Mandisanplusu nejsou potíže, týdeník Euro má k dispozici protokol z autorizovaného servisu, kde technici nad úpravami právě těchto doplňků z jiných tendrů kroutí hlavou. „Vzhledem k opakovaným závadám na elektroinstalaci vozidel, které nejsou způsobeny výrobcem, ale prokazatelně chybně zapojenou vestavbou, se VW zříká jakýchkoli záručních oprav. Náš servis na tuto skutečnost opakovaně upozorňoval,“ píše se v dopise adresovaném městské policii.
Tato výtka je důležitá proto, aby bylo zřejmé, že zakázky jsou rozsáhlejší než pouhá instalace majáku a že certifikáty ministerstva dopravy přece jen nějaký smysl mají. Koneckonců pokud by stačilo z civilního auta udělat policejní pouhou zakázkou na instalaci majáku, pozbýval by smysl institut přestavby na „vozidlo zvláštního určení - policejní“ a smysl by pozbývaly i certifikáty, které k přestavbě na taková auta ministerstvo dopravy dává.
Maják není úprava
Týdeník Euro oslovil i společnost Mandisanplus. Zástupkyně jednatele slíbila poslat odpovědi svého šéfa zhruba do dvou týdnů, odpověď ale nedorazila po urgenci ani za měsíc. Magistrát, pod nějž policie spadá a který auta posvětil, stojí za policií.
Mluvčí Vít Hofman se odvolává na povolení, které má a měl Mandisanplus na instalaci majáků. Klíčové je ale stanovisko ministerstva dopravy, jež tezi městské policie i magistrátu boří. „Ministerstvo dopravy nesdílí názor, že se nejedná o přestavbu vozidel na vozidla zvláštního určení. Zmíněné schválení HP-0183 je určeno pouze k montáži zvláštních výstražných světel a z jeho obsahu působnosti jsou vyjmuty právě případy, kdy dochází ke změně užití vozidla“ říká mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Původně lokální pražská kauza dostává další rozměr tím, že stejně k autům přistupují idalší městské policie. „Vzhledem k tomu, že zvláštní vozidla jsou vozidla vyrobená k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, jsou skutečně naše služební vozidla vedena standardně jako osobní, doplněná o výstražný maják modré barvy se zvukovým zařízením,“ přiznává mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.
Protože rozpory mezi ministerstvem dopravy a magistráty měst nikdo nerozlouskl, není ani zcela jasné, jaké jsou praktické dopady toho, když městská policie koná svou činnost v osobních autech. František Mašek z FD servisu nechce po odmítnutí své námitky dále bojovat.
Městská policie také nedostala žádný postih, takže nedošlo k tomu, že by se při případném odvolání věc vyjasnila. Známá není ani nehoda, a tedy ani odpovědnost, která by se po kolizi osobně-policejního auta řešila. „Z hlediska odpovědnosti by se musely řešit konkrétní okolnosti nehody a příčinná spojitost mezi nehodou a provedením vozidla, nelze to zobecňovat ani předjímat závěry takového šetření,“ komentuje mluvčí ministerstva dopravy.
Situace se tedy jeví tak, že se čeká na první průšvih, který ji rozlouskne. Pro Česko se zdá takový postup typický.
Dále čtěte:
Nabourané BMW řídil policista, tvrdí policie i zdravotníci. Protokolář Kruliš má zlomené dva obratle
