Členové bankovní rady se na zasedání ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režim devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení.
„Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnověpolitických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku,“ uvádí záznam z jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila v pátek.
Zároveň se ale členové rady shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. „Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb,“ uvádí záznam.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je zmínka o negativních sazbách v záznamu slovní intervencí proti posilování koruny. „Domnívám se ale, že ČNB k negativním sazbám nepřistoupí, jelikož tento nástroj je v podmínkách tuzemského bankovního sektoru neoptimální,“ uvedl.
Naopak ekonom Komerční banky Marek Dřímal se domnívá, že záporné sazby opravdu zavede, ale jenom na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku. „Předpokládáme, že centrální banka zavede novou sazbu, relativně hluboko v záporu, na nadbytečnou likviditu bankovního sektoru během zhruba čtyř až šesti měsíců kolem tzv. exitu. který podle nás nastane ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku,“ uvedl. Důležité podle něho je, že půjde opravdu pouze o nadbytečnou likviditu vzniklou přílivem spekulativního kapitálu sázejícího na konec kurzového závazku.
| Intervence vyhovují exportérům. Čtěte více: Exportéři si pochvalují intervence. Přinesly jim 580 miliard  |
Ze záznamu také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.
Rada ve čtvrtek nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula termín tedy o jedno čtvrtletí. Podle záznamu v bankovní radě „převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní na místě“. Bankovní rada ve čtvrtek také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada rozhodla, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na minimech.
Členové rady také na zasedání diskutovali o aktuálním vývoji ekonomiky a podle záznamu se shodli, že hospodářský růst je udržitelný, a to i přes jeho dočasné zpomalení v letošním roce. Zasedání bankovní rady se zúčastnili čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda.
Dále čtěte:
Dříve než ve druhém čtvrtletí 2017 intervence neukončíme, zopakovala ČNB
Hlad ČNB po eurech nemizí. Devizové rezervy už přesáhly 1,9 bilionu
