Bankovní rada České národní banky dnes po více než třech letech ukončila režim devizových intervencí a nebude tak dál bránit posílení koruny pod hranici 27 Kč/EUR. Již dříve ale upozornila, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat. Po uvolnění kurzu česká měna s různými výkyvy postupně vůči euru posilovala až pod hranici 26,60. Konec intervencí zlevnil cenu zlata v korunách, dolů by mohly jít i ceny elektroniky nebo zájezdů.
Hned po oznámení konce ve 12:30 byl kurz výrazně rozkolísaný a krátkodobě se dostal téměř na 27,13 Kč/EUR. Poté ale koruna trvale posilovala, maximem zatím byla hranice 26,56 Kč/EUR.
Rozkolísání kurzu koruny analytici očekávali, dlouhodobě by měla podle nich koruna posílit. „První reakce na exit je relativně umírněná a nevynucující si opětovný zásah centrální banky. V horizontu do konce roku čekáme posílení koruny směrem k 26 Kč za euro,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok na mimořádné tiskové konferenci uvedl, že ČNB bude zatím zvýšenou rozkolísanost kurzu tolerovat. Měna si musí najít rovnovážnou úroveň, která by odrážela základní parametry české ekonomiky.
Podle Viktora Zeisela z Komerční banky nebude mít minimálně v prvních týdnech a měsících reálná ekonomika při utváření kurzu koruny hlavní roli. Jedním z důvodů je to, že mnozí exportéři si na finančním trhu zajistili kurz, za který budou prodávat eura, která v budoucnosti získají. Tím hlavním důvodem je velká spekulativní pozice, která na posílení kurzu sází, dodal Zeisel.
Aktuální kurz eura ke koruně:
„Kurz po exitu je nyní rozkolísaný, ale není rozdivočelý. Žádný 'švýcarský scénář' s výkyvy v desítkách procent se ani náznakem nekoná. To je dobrá zpráva i pro ČNB, pro niž je to teď nejobtížnější část celé intervence,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Ani analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl neočekává ohledně obchodování s korunou žádnou paniku. „Spekulanti chtějí participovat na dlouhodobém posilování koruny. Drtivá většina velkých hráčů tak zůstane v koruně i v horizontu dvou až tří let,“ uvedl.
Kurz koruny může podle odhadů analytiků bezprostředně po ukončení intervencí při extrémních výkyvech posílit k hranici 26 korun za euro. Vyloučit ale podle nich nejde ani krátkodobé oslabení až k 29 Kč/EUR. Dlouhodoběji by ovšem měla česká měna posilovat. Na konci roku by mohla být mezi 25,50 až 26,30 Kč/EUR. Vše ovšem bude podle ekonomů záležet na postoji investorů. Zahraniční spekulanti totiž počítají s tím, že koruna posílí a oni za korunu dostanou více eur. Otázkou ovšem podle ekonomů je, zda najdou někoho, kdo jim eura prodá.
Devizové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce letošního ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence v řádech stovek miliard korun pokračovaly podle odhadů analytiků i v únoru a březnu.
Vývozcům devizové intervence podle Asociace exportérů přinesly přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt ČR se zvýšil o 147 miliard korun.
Čtěte dále o konci intervencí ČNB:
Konec intervencí poslal vzhůru výnos z českých dluhopisů
Ukončení intervencí může zlevnit elektroniku i zájezdy
Návrat silné měny i očekávání stabilního kurzu, tak reagují politici na ukončení intervencí ČNB
ČNB vydala za dobu intervencí dva biliony korun
Díky silnější koruně je zlato pro Čechy levnější
Zásah ČNB v listopadu 2013 vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží. Naopak současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se centrální banky zastal.
| Intervence ČNB trvaly 41 měsíců, k lednu byly za 1,3 bilionu korun |
|---|
| Bankovní rada ČNB rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, guvernérem banky byl tehdy Miroslav Singer. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem banky bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR. |
| Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. Banka zároveň pomohla exportně orientovaným firmám, které se staly pro zahraničí levnější, a tedy konkurenceschopnější. |
| Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží. |
| Naopak premiér Bohuslav Sobotka se centrální banky zastal. „ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku,“ řekl v dubnu 2015. Banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se v roce 2014 stal členem bankovní rady a od loňského července je guvernérem ČNB. |
| Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahovala ČNB prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč/EUR nechávala ČNB kurz pohybovat podle nabídky a poptávky. Rekordní intervence připadly na letošní leden, kdy banka na devizovém trhu utratila asi 391 miliard korun za nákup eur. Šlo o nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí. Od té doby do konce ledna ČNB intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence pokračovaly i v únoru a březnu. |
| Loni v dubnu tehdejší guvernér Singer pro Hospodářské noviny uvedl, že banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. „Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji,“ řekl. Ve svém blogu v červnu napsal, že intervence podpořily růst ekonomiky. |
| Singera ve vedení ČNB vystřídal loni v červenci Rusnok, který je dlouholetým spojencem Zemana. Své jmenování do čela bankovní instituce uhájil i přes rozporné názory obou představitelů na politiku kurzového závazku. „Jistě máme jiný názor na použití tohoto nástroje, ale vždy jsem říkal, že byl použit za specifických okolností a že jde o dočasný nástroj,“ řekl po nástupu do funkce Rusnok. |
| Asociace exportérů koncem března uvedla, že intervence přinesly exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 147 miliard korun. |
| Představitelé ČNB zpočátku hovořili o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Koncem letošního března Rusnok řekl, že konec režimu intervencí může nastat kdykoliv po konci takzvaného tvrdého závazku, tedy od dubna. |
Přečtěte si:
Osmdesát procent národa žije ve zlatém standardu. Rozhovor s Lubomírem Lízalem z ČNB
