Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,8 procenta. Naopak výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok zhoršila na 2,9 procenta. V předchozí srpnové prognóze počítala letos s růstem HDP o 2,4 procenta a v roce 2017 o tři procenta. V roce 2018 by podle odhadu ČNB měla ekonomika vzrůst o 2,9 procenta. Zároveň hodlá i dále pokračovat v měnových intervencích.
ČNB snížila odhad vývoje inflace ve čtvrtém čtvrtletí 2017 na 2,3 procenta z dřívějších 2,4 procenta. Pro první čtvrtletí roku 2018 odhad rovněž snížila na 2,4 procenta z dřívějších 2,5 procenta.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka vyrovnaná. Nejistotou je rychlost obnovení růstu vládních a podnikových investic, vliv voleb na zvyšování veřejných výdajů, dopady brexitu na zahraniční poptávku a budoucí nastavení měnových podmínek hlavních centrálních bank.
ČNB záporné úrokové sazby nezvažuje
Bankovní rada dnes podle Rusnoka rovněž diskutovala o záporných úrokových sazbách. „Závěr je ale stejný jako doposud, tedy o jejich použití zatím neuvažujeme. Nevidíme v tom žádný zásadní přínos pro měnovou politiku,“ uvedl guvernér. Nevyloučil ale, že by ČNB mohla záporné sazby použít jako pomocný instrument pro hladší opuštění režimu devizových intervencí.
„Centrální bankéři si nechávají otevřená dvířka pro případ opravdu silných spekulativních tlaků, kdy by záporných sazeb využili coby prostředku ke snížení atraktivity korunových aktiv, a tedy k ochlazení spekulativní poptávky,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Ze slov guvernéra tak podle něj plyne, že silný spekulativní tlak na korunu je v nadcházejících měsících reálnou možností. „Dnešní guvernérova slova signalizují růst pravděpodobnosti ukončení závazku hned zkraje druhého čtvrtletí příštího roku - právě i kvůli očekávanému silnému tlaku devizových obchodníků,“ dodal.
Ministerstvo financí v makroekonomické prognóze z konce července zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad rovněž zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Novou prognózu zveřejní MF 14. listopadu. Česká bankovní asociace v prognóze z konce října letos předpokládá růst ekonomiky o 2,5 procenta a příští rok o 2,6 procenta.
Intervence vůči koruně pokračují
Bankovní rada ČNB rovněž zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Nová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že pro další rozhodování ČNB bude důležitý výhled nastavení měnové politiky v eurozóně. „Pokud Evropská centrální banka na svém zasedání, jež se bude konat 8. prosince, prodlouží svůj program nákupů dluhopisů, tak to velmi pravděpodobně povede k dalšímu oddálení konce kurzového závazku české centrální banky,“ uvedl. Výsledek dnešního zasedání bankovní rady je v souladu s očekáváním analytiků.
Bankovní rada dnes zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 Kč/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky trhu.
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
Dnešního zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů rady.
